zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Propustnost slunečního záření původních a nových oken
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem
29.04.2011 16.28 | | Komentáře: 1 komentářů | Přečteno: 27303x
Otázka:
Ze SFŽP nám došel dopis ohledně hodnoty g - propustnost solárního záření, v PD jsme zadali - dle nápovědy z programu ENERGIE 2009: stávající okna dvojskla - g = 0,75, okna nová po výměně - trojskla - g = 0,70, dle SFŽP hodnoty nejsou reálně zvoleny. Prosím tedy o radu a Váš názor jaké hodnoty g používat.
Lze dosáhnout 20% úspory tepla pouhou výměnou oken?
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem | Energie » 06 Provoz zóny
28.08.2009 08.42 | | Komentáře: 1 komentářů | Přečteno: 25593x
Otázka:
Je možné dosáhnout 20% úspory měrné potřeby tepla na vytápění pouze výměnou oken?
Jde o běžný dvoupodlažní rodinný dům ze 70. let minulého století stavěný a zateplený dle tehdejších zvyklostí s klasickými špaletovými okny. Při výměně oken za moderní plastová okna s U=1,2 nedojde podle výpočtu dle požadované ČSN EN ISO 13 790 a TNI 73 0329 téměř k žádné úspoře. Jsem přesvědčen o tom, že všemu je na vině výměna vzduchu. Starými okny dochází k obrovskému úniku tepla ne konstrukcí, ale spíš spárami a nedokonalým osazením a utěsněním. Nicméně tuto skutečnost TNI nezohledňuje. Pokud při zadání všech vstupních dat počítám při výměně oken podle jiných nabízených norem, k úspoře dochází. Obracím se tedy na vás s radou, jak splnit podmínku SFŽP a zároveň prokázat 20 % úsporu tepla při pouhé výměně oken.
Lineární činitel prostupu tepla styku stěna-podlaha a jeho zadání do Energie
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem | Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Energie » 10 Ostatní
13.02.2024 20.47 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 3150x
Otázka:
Podle příspěvku z jara 2018 se podle platné EN ISO 10211-1 již při výpočtu lineárního činitele prostupu tepla u základu nenahrazuje základ a tepelná izolace zeminou, ale ponechávají se původní materiály.
Výsledný lineární činitel spočítaný podle metodiky z revidované normy tedy nezohledňuje přídavnou izolaci u základu.
Jak s tímto pracovat ve vazbě na zadávání lineárního činitele do Energie?
RETRO: Přirážky na tepelné vazby a tepelné mosty ve výpočtu energetické náročnosti budov
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem | Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor | Energie » 05 Konstrukce doplňkové | Energie » 08 Tepelné mosty
05.10.2023 11.17 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 12812x
O zadávání přirážek na tepelné vazby a na tepelné mosty jsme před lety na našem blogu poměrně často diskutovali. Když se na toto téma objeví nový dotaz, určitě neuškodí si celý problém trochu připomenout - zvláště pak, když z našeho archívu vyplyne, že hlavní diskuse probíhaly už v dávném roce 2010!
Inspirací pro návrat do minulosti byl následující dotaz:
V Energii při výpočtu zadávám přirážku na ztráty jednotlivých zón (třeba 0,05). Je třeba tuto přirážku zadávat i v přípravné fázi výpočtu při výpočtu jednotlivých skladeb konstrukcí (podle u jednotlivých skladeb by měla být tím pádem přirážka 0)?
Prostup slunečního záření přes zasklení
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem
24.03.2023 15.59 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 8173x
Otázka:
Mohl byste mi, prosím, stručně naznačit, jak se počítá prostup radiace zasklením s ohledem na měnící se solární geometrii po hodinách (změna úhlu dopadu)?
V softwaru se zadává buď součinitel celkové energetické propustnosti (1 hodnota pro kolmý dopad), nebo podrobnější popis zasklení (počet tabulí skla, poloha a druh pokovení). Liší se v těchto případech zohlednění změny úhlu dopadu přímé radiace v průběhu dne?
< 1 2 3 4 Stránka 5 6 7 8 9 10 .. 21 >