zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

O zadávání přirážek na tepelné vazby a na tepelné mosty jsme před lety na našem blogu poměrně často diskutovali. Když se na toto téma objeví nový dotaz, určitě neuškodí si celý problém trochu připomenout - zvláště pak, když z našeho archívu vyplyne, že hlavní diskuse probíhaly už v dávném roce 2010!

Inspirací pro návrat do minulosti byl následující dotaz:


V Energii při výpočtu zadávám přirážku na ztráty jednotlivých zón (třeba 0,05). Je třeba tuto přirážku zadávat i v přípravné fázi výpočtu při výpočtu jednotlivých skladeb konstrukcí (podle u jednotlivých skladeb by měla být tím pádem přirážka 0)?

Otázka:

Chtěl bych se zeptat, jestli je ve výpočtu Energie 2023 u tepelné ztráty zeminou uvažováno s teplotou zeminy.

Máme zde příklad, kde se jedná o cca 56 000 m2 průmyslovou halu, vnitřní návrhová teplota je 5 °C, report z Energie ukazuje tohle: Teplota virtuální vrstvy zeminy:    od 5,6 do 10,5 °C

Avšak měrný tok zeminou Ht,g je stejně 3101,5 W/K.

Kde se tento tok bere, jestliže je virtuální teplota zeminy vyšší než vnitřní návrhová teplota, navíc se jedná o velkou plochu, tudíž tepelná ztráta zeminou bude minimální (díky principu tepelného toku do zeminy -> střed haly nevychladne).

Jak postupně přibývají zkušenosti s používáním hodinového modelu, objevují se různé nové a často dost překvapivé poznatky. Nečekaně často mají na výsledky vliv takové faktory, které byly u měsíčního výpočtu méně podstatné, až zanedbatelné.

O dopadu velkých vnitřních zisků u zón s malým počtem vnějších konstrukcí na výsledky hodnocení jsme na blogu už diskutovali. Snad ještě závažněji se může projevit zdánlivá maličkost, která by přitom s výsledky měsíčního výpočtového modelu prakticky nepohnula: zadání nulového odporu při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce.

Jak jsme tento týden zjistili kontrolou jednoho zaslaného zadání, právě nulová hodnota Rsi u plošně rozsáhlé střechy byla příčinou, proč potřeba tepla na vytápění vycházela u této budovy skoro stejná se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu i bez něj.

Otázka:

Při zadání prostoru mrazírny byla určena převažující návrhová vnitřní teplota pro určení požadavku na součinitel prostupu tepla správně ve výši 20 C (aby nedošlo k přepočtu součinitelů prostupu tepla dle ČSN 14 8102), a průměrná vnitřní teplota pro režim vytápění a chlazení -22 C.

Ve vygenerovaném PENB se u těchto prostor v části výpočtové zóny objevuje návrhová vnitřní teplota ve výši 20 C.

Je to správně?

Otázka:

Při zpracování PENB nehodnotím jen projektem dané řešení, ale také se podílím na návrhu energetiky řešeného objektu už ve fázi návrhu. A proto potřebuju už při zadávání konstrukce vědět, jestli zadávaná skladba vyhovuje požadavkům. Hodnota UN20, která se na příslušném okně zobrazuje, mi k tomu nestačí...

< 3 4 5 6 7 Stránka 8 9 10 11 12 13 .. 28 >