Otázka:

Mám dotaz na metodiku výpočtu měrného toku přes neklimatizované prostory dle ČSN EN ISO 13789 kap. 6.

Tato metodika výpočtu „b“ mi připadá logická, jednoduchá a praktická. Bohužel už ne v případě, kdy k nevytápěnému prostoru přiléhá více teplotních zón.

Nevytápěný prostor v BD

Na obrázku posílám nejjednodušší příklad, kdy je bytovka počítána dvouzónově a s nevytápěnou garáží sousedí obě zóny: byty podlahou nad garáží a společné prostory (schodiště, kóje) svislými stěnami:

------------------

Výpočet podle normy je založen na podílu ztrát – čím méně teče z vyt. DO   nevyt. prostoru a čím více Z nevyt. do exteriéru, tím se blíží bčko 1,0, tedy exteriéru.

Když ale počítám zóny zvlášť, zadám k interiéru pouze hraniční kci dané zóny, ale k exteriéru celou garáž. Výsledkem pak je, že se mi dopočítají dvě zcela odlišné redukce b.

Cítím, že tento výpočet je špatně – bčko by mělo být charakteristické pro konkrétní nevytápěný prostor bez ohledu jak okolí zónuji – bčko odpovídá nějaké teplotě v nevyt. prostoru, která je dána právě měrnými toky prostupem a větráním.

Napadá mě jedině spočítat si v excelu součet všech toků DO a z Z nevyt. prostoru přes všechny zóny a vytvořit si tak charakteristické bčko, které pak zadám jednoduše pomocí A.U.b, což ale opravdu není systémové.

Otázka:

Dobrý den,
počítám měrnou potřebu tepla na vytápění rodinného domu pro dotaci Zelená úsporám.
Chtěla bych se zeptat na Váš názor ohledně započítávání skutečně vytápěné garáže či dílny.Je správnější tyto prostory do výpočtu zahrnout jako vytápěné (ovšem z plochy pro dotaci je vyškrtnout) nebo s nimi počítat jako s místnostmi nevytápěnými?
Děkuji.

O zadávání přirážek na tepelné vazby a na tepelné mosty jsme před lety na našem blogu poměrně často diskutovali. Když se na toto téma objeví nový dotaz, určitě neuškodí si celý problém trochu připomenout - zvláště pak, když z našeho archívu vyplyne, že hlavní diskuse probíhaly už v dávném roce 2010!

Inspirací pro návrat do minulosti byl následující dotaz:

V Energii při výpočtu zadávám přirážku na ztráty jednotlivých zón (třeba 0,05). Je třeba tuto přirážku zadávat i v přípravné fázi výpočtu při výpočtu jednotlivých skladeb konstrukcí (podle u jednotlivých skladeb by měla být tím pádem přirážka 0)?

Jak postupně přibývají zkušenosti s používáním hodinového modelu, objevují se různé nové a často dost překvapivé poznatky. Nečekaně často mají na výsledky vliv takové faktory, které byly u měsíčního výpočtu méně podstatné, až zanedbatelné.

O dopadu velkých vnitřních zisků u zón s malým počtem vnějších konstrukcí na výsledky hodnocení jsme na blogu už diskutovali. Snad ještě závažněji se může projevit zdánlivá maličkost, která by přitom s výsledky měsíčního výpočtového modelu prakticky nepohnula: zadání nulového odporu při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce.

Jak jsme tento týden zjistili kontrolou jednoho zaslaného zadání, právě nulová hodnota Rsi u plošně rozsáhlé střechy byla příčinou, proč potřeba tepla na vytápění vycházela u této budovy skoro stejná se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu i bez něj.

Otázka:

Při zadání prostoru mrazírny byla určena převažující návrhová vnitřní teplota pro určení požadavku na součinitel prostupu tepla správně ve výši 20 C (aby nedošlo k přepočtu součinitelů prostupu tepla dle ČSN 14 8102), a průměrná vnitřní teplota pro režim vytápění a chlazení -22 C.

Ve vygenerovaném PENB se u těchto prostor v části výpočtové zóny objevuje návrhová vnitřní teplota ve výši 20 C.

Je to správně?