V nepravidelném občasníku budeme připomínat některé závažné problémy, které jsme řešili na tomto blogu v minulosti. Snad to bude užitečné nejen pro naše začínající kolegy...

První retro téma se týká výpočtu referenční dodané energie na osvětlení u nebytových budov, které mně samotnému připomněla diskuse s Ing. Chmelou pod příspěvkem http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vliv-zmeny-osvetleni-na-vysledky-vypoctu-energeticke-narocnosti-budovy/#1023. Protože ale komentáře pod články na webu řada lidí zásadně nečte, tak je možné, že by její obsah trochu zapadl - a to by byla, myslím, škoda. Hlavní části diskuse proto přetiskuji v tomto samostatném článku.

O problému výpočtu referenční dodané energie na osvětlení se živě diskutovalo během roku 2013, tj. po vydání vyhlášky 78/2013 Sb., kdy se poměrně rychle ukázalo, že při hodnocení občanských a výrobních budov s vyšší požadovanou osvětleností (nad cca 100 lx) vycházejí pro příslušnou referenční budovu naprosto nerealisticky vysoké dodané energie na osvětlení... a následně pak i nerealisticky nízké dodané energie na vytápění. Hodnocená budova následně vycházela skvěle z hlediska osvětlení (třída A-B) a mizerně z hlediska vytápění (třída D-G).

Otázka:

Zajímalo by mne, jak lze zjistit, že výpočet využití elektřiny z fotovoltaiky v budově pracuje s energií uloženou do baterií. Když se podívám na výstupy, tak mi nesedí součet využité energie a energie exportované do sítě s množstvím vyrobené energie. Nechybí tam někde energie uložená v bateriích? Neměla by se ještě dopočítat energie z baterií jako (výroba-spotřeba-výstup do sítě)?

Otázka:

BD rozdělujeme na 2 zóny: z20-byty a z10 chodby, schodiště (často nepřímo vytápěná z BJ).

Co zadávat ve zdroji tepla? Do teď jsme zadávali stejný zdroj vytápění, což nám bylo vytýkáno.

V případě zadávání těchto prostor jako nevytápěných prostorů v dotačním programu, muselo by se navrhovat nesmyslné zateplení vnitřních k-cí. Kdybychom zase zadávali vše do jednéí zóny z20 s BJ, v mnoha případech bychom výsledek výrazně zhoršili.

Otázka:

Hodnotím RD se solárními kolektory, které se využívají jak na ohřev TUV, tak na přitápění.

Při zadání plochy 4, 15 m2 se mi pořád kolektory počítají pouze do přípravy TUV a v PENB se mi nezobrazuje využití na přitápění. Dle mého názoru program dle malé plochy kolektorů spočítá, že se využijí jen na přírpavu TUV. Při zadání plochy 10 m2 se mi již kolektory zobrazí i pro vytápění.

Bilance solárních kolekorů (excelovský program ze stránek NZÚ) přitom ukazuje využití kolektorů i pro přitápění už při jejich ploše 4,15 m2.

Otázka:

Zpětné získávání chladu: V budově mám centrální VZT jednotku vybavenou rekuperací, v létě jednotka umožňuje chlazení vzduchu. Pokud počítám správně, tak se vliv rekuperace (0 až 70 %) na výši spotřeby energie na chlazení neuplatní? Proč?