zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Účinnost distribuce a sdílení energie u lokálních topidel

Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny

11.03.2020 13.57 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 4 komentářů | Přečteno: 53514x

Otázka:

V ČSN 73 0331-1:2018 jsou v tab. A15 uvedeny sezónní účinnosti výroby tepla pro plynová podokenní topidla a plynová kamna.

V dalších tabulkách jsou pak uvedeny účinnosti distribuce a sdílení energie na vytápění pro různé druhy otopných systémů, ale pro plynová podokenní topidla ani plynová kamna už žádné typické účinnosti uvedeny nejsou.

Jaké účinnosti byste zvolili?

Otázka:

Hodnotím objekt vzdělávacího institutu, který jde na dotaci Úspory energie (19.výzva), v navrhovaném stavu tedy musí být VZT a projektant tam navrhl i chlazení.

Pokud zadám jako průměrnou měsíční návrhovou teplotu v chladícím režimu teplotu dle TNI, tj. 21°C (jak nabízí program pro vzdělávací zařízení), vychází mi spotřeba energie na chlazení 3,953 GJ, referenční hodnota je však několikanásobně menší (0,669 GJ), přitom zdroj chladu v hodnocené budově má ve všech směrech lepší parametry. Ukazatel energetické náročnosti pak samozřejmě vychází v G.

Můžete mi prosím poradit, jak se lze s chlazením dostat aspoň do „C“?

Jak zadat vliv bivalence u tepelného čerpadla?

Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny

09.09.2014 13.00 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 4 komentářů | Přečteno: 21507x

Otázka:

Chtěl jsem se zeptat na bivalenci u TČ. Domníval jsem se že podle TNI 730331 je bivalence u TČ ( s pohonem na elektřinu) zohledněna přímo v hodnotě roční ho provozního COP, kterou si v programu vyberu podle typu TČ. Při systému vzduch-voda a podlahovém vytápění tak bude hodnota 3,2 a provedl jsem výpočet.

Bohužel jsem narazil na fondu s tím že ve výkrese má topenář zakreslen bivalentní elektrokotel a chtějí tak rozdělit v krycím listu podíl zdroje např. 95% TČ a zbytek elektřina (elektrokotel), což by nebyl problém, ale pak to chtějí i ve výpočtu (tam to samozřejmě při takto voleném výpočtu není), což by znamenalo, že dám dva zdroje tepla v daném poměru, což lze.

Pak ale vzroste neobnovitelná energie a z hlediska požadavku dotace projekt nevyjde na požadované hodnoty. Moje argumentace, že nevím, jaké TČ tam bude, a proto byl volen postup výpočtu dle TNI, který nerozděluje spotřebu na samotné TČ a bivalenci, neuspěla. V reálu se může stát, že instalované tepelné čerpadlo vůbec na bivalenci nepojede, ale bude opravdu záležet na konkrétním TČ.

Mohu Vás požádat o názor? Bohužel jsem nikde v TNI 73 0331 nenašel že hodnota ročního provozního topného faktoru je uváděna včetně vlivu bivalence.

Otázka:

Zajímalo by mne, jak je možné spočítat (zadat do programu) v Energii potřebu tepla na dohřev vzduchu, tak aby mi v zimním období přes rekuperátor nefoukal vzduch o teplotě nižší než 20°C.

Objekt bude vytápěn z 50% podlahovým vytápěním a z 50% deskovými tělesy. Zdroj tepla bude kotel na biomasu. V objektu bude VZT jednotka s rekuperátorem. Když jsem si spočítal teplotu vzduchu za rekuperátorem při návrhových venkovních podmínkách při účinnosti 77%, tak mi vyšla teplota vzduchu cca 13°C. Proto jsem uvažoval, že za VZT jednotku na přívod vzduchu do místností umístím elektrický dohřev vzduchu, tak aby teplota vzduchu, který bude vháněn do místností bude 20°C, tím bych vlastně pokryl tepelnou ztrátu větráním. Jen nevím, jak toto zadat do výpočtu.

Otázka:

V hodnocené budově jsou podzemní garáže s nuceným větráním neupraveným vzduchem. I když zadám teplotu nula, počítá to ztrátu větráním. Kdybych formálně zadala rekuperaci, tak to ovlivní třídu pro větrání celé budovy. Dávám tedy zisky a také musím zadat aspoň maličkou konstrukci, jinak to neumí udělat PENB. Máte nějaký tip?

< 2 3 4 5 6 Stránka 7 8 9 10 11 12 .. 58 >