Pokud zkoušíte experimentovat s pomalejším výpočtem n-uzlovým hodinovým modelem, doporučujeme zadávat pro obalové konstrukce co nejméně extrémně tenkých vrstev (folie, hydroziolace, stěrky, nátěry).Tyto vrstvy nemají z hlediska výpočtu potřeb energie na vytápění a/nebo chlazení žádný význam, ale - jak jsme tento týden zjistili - mohou dosti významně rozhodit numerickou stabilitu výpočtu.

To, že má n-uzlový model občas potíže s numerickou stabilitou, jsme už na blogu vícekrát diskutovali. I to, že pro jejich spolehlivé odstranění by bylo nutné zkrátit výpočetní krok - a tím bohužel několikanásobně prodloužit výpočet. Po dalších zkušenostech doplňuji, že pokud je ve skladbě více velmi tenkých vrstev, musela by se pro spolehlivou numerickou stabilitu rozdělit na mnohem větší počet konečných prvků než dosud. Což opět není dost dobře prakticky možné kvůli dopadům na délku výpočtu.

Pokud tedy zadáváte do výpočtu skladby konstrukcí včetně všech tenkých vrstev (folií, parozábran, asfaltových pásů, separačních vrstev, stěrek, lepidel, nátěrů apod.), používejte prosím pro výpočet vždy přednostně 5-uzlový model.

Otázka:

Podle kolegyně bychom měli do kolonky jmenovitého měrného příkonu ventilátorů VZT jednotky zadávat daleko menší hodnoty, než to děláme. Zatím jsme vycházeli z max. příkonu ventilátorů a max. průtoku s tím, že je to pak přepočítané následně tím váhovým činitelem... to jsou hodnoty, které prokazatelně výrobce udává. On samozřejmě udává i např. příkon při nějakém nižším průtoku, ale ten se přeci může lišit od průtoku ve výpočtu...

Je někde vidět, jak je ten příkon pak přepočítáván, nebo to zadáváme špatně a má se to dělat jinak?

Výpočet energetické náročnosti s hodinovým krokem a zohledněním konkrétních zadaných skladeb a všech jejich vrstev (dále přesný výpočet) poskytuje sice obecně vzato přesnější výsledky než zjednodušený výpočet s 5-uzlovými modely neprůsvitných konstrukcí, ale má bohužel také několik nevýhod. Kromě delšího času výpočtu jde i o občasné problémy s numerickou stabilitou.

Pro zajištění numerické stability řešení soustavy rovnic při nestacionárním výpočtu se obvykle zkracuje výpočetní krok, k čemuž jsme zatím nepřistoupili, protože by to mohlo několikrát prodloužit již tak dlouhý výpočet. V programu je místo toho zabudována kontrola průběžných výsledků, která při evidentní odchylce od reálných teplot výpočet ukončí a upozorní uživatele, že by měl použít pro výpočet raději 5-uzlový model, který je podle našich dosavadních zkušeností z hlediska numerické stability bezproblémový.

V posledních dnech jsme ale bohužel zjistili, že zmíněná kontrola nemusí být vždy dostatečná. Budeme ji tedy dále upravovat a testovat. Než bude připraven update programu, doporučujeme dodržovat následující postup výpočtu:

Otázka:

Četla jsem zprávu na blogu ohledně nového ENEXu a NZÚ, že se budou nahrávat do xml i konstrukce.

Prosím jak postupovat, když doposavad jsem si skladby konstrukcí zpracovávala v Protechu a do ENERGIE přenášela pouze součinitele prostupu tepla U a do ENEXu vkládala do příloh TOB z Protechu. Bude toto možno i nadále a nebo mám smůlu a musím se naučit konstrukce v ENERGII?

Po upozornění ze strany pozorného uživatele jsme dnes odhalili nedostatečně ošetřenou srovnávací funkci v programu Energie 2017, která může způsobit chyby při přenášení součinitelů prostupu tepla zadaných skladeb do formulářů pro popis obalových konstrukcí budovy.

Než bude program v rámci bezplatného update upraven, zadávejte prosím názvy konstrukcí na formuláři pro zadání skladeb tak, aby obsahovaly více písmen a aby název žádné konstrukce nebyl obsažen v názvech konstrukcí ostatních, např.:

Příklad bezpečného zadání názvů skladeb konstrukcí