Otázka:

Zpracovávám PENB a energetické hodnocení pro NZÚ na panel. dům. Spol. prostory, schodiště, stroj. výtahu a suterén nejsou vytápěny (bez OT). Jak správně objekt zónovat?

1) 2 zónový: Obytnou část θim=20°C – Z1; spol. prostory, schodiště a stroj. výtahu θim=16°C – Z2; suterén=nevyt. prostor.
2) 1 zónový: celý objekt uvažovat jako 1 zóna s θim stanovenou přes poměr m2 či m3; suterén=nevyt. prostor.

Otázka:

Vyplňuji krycí list pro NZÚ (oblast A) a zjednodušení se nekonalo, naopak se krycí list ještě doplnil o další položky se kterými si nejsem 100% jistý. Mohl by jste prosím poradit které hodnoty z výstupu z Energie použít do tabulky krycího listu nazvané "Dílčí dodaná energie" a dále tabulky "Rozdělení podle energonositelů". Prosím položku po položce.

Otázka:

Mám dotaz ohledně "kategorizace" zdroje. Mám plynovou kotelnu mimo budovu v samostatně stojícím objektu (cca 20 m od domu). Tato kotelna vytápí celkem 3 různé bytové domy (každý z domů má cca 5 vchodů). Tvořím PENB na jeden z těchto 3 bytových domů.

Nevím jestli tuto kotelnu brát z hlediska energonnositele jako zemní plyn, stejně jako kdyby byla kotelna přímo v domě nebo jestli se jedná o CZT ?

Otázka:

Rád bych se zeptal na možnost zadání volného chlazení (freecooling) do programu Energie. Aktuálně k problému přistupuji tak, že zvolím druhý zdroj chladu s patřičným pokrytím potřeby chladu a jemu přiřadím chladící faktor EER o hodnotě např. 1000000.

Je takovýto postup korektní (s ohledem na případná vnitřní omezení programu)?

Otázka:

Dotazoval jsem se na SFŽP ohledně postupu výpočtu násobnosti výměny vzduchu při přirozeném větrání.

V čl. 3.5.1 jejich pokynů je uvedeno: "Uvažuje se podle TNI 73 0331:2013, tab. B.3, pro typ zóny Rodinný dům – obytné prostory hodnotou intenzity větrání 0,3 1/h."

Proč je pro přirozené větrání n50=0,3 v navrhovaném i stávajícím stavu (což se mi zdá jako hloupost), když pro nucené se používají úplně jiné hodnoty podle tabulky č.3 v příloze?

Díval jsem se všechny projekty společnosti XYZ (poznámka K-CAD: konkrétní společnost zde záměrně neuvádíme)  a oni uvažují hodnoty pro stávající a navrhovaný stav jiné – třeba 4,5 pro stáv. stav a 2,5 pro navrhovaný (zaleží podle rozsahu zateplení, výměny oken), ale vždy z té tabulky č.3, i když nucené větrání v objektu není.

Jaké hodnoty lze tedy použít? Osobně si myslím, že tyto hodnoty z tabulky 3 by mohly odpovídat skutečnosti, v metodickém pokynu je však požadováno něco jiného...

-----

Ze SFŽP mi k tomuto problému přišlo toto stanovisko:

„Rozpor, na který se dotazujete, ve skutečnosti neexistuje. Ve výpočtech potřeb energie pro vytápění se pracuje se dvěma hodnotami výměn vzduchu. Hodnota n50 vyjadřuje netěsnost obálky budovy (infiltrace apod.). Je uvažována při rozdílu tlaků mezi vnitřním a vnějším prostředím 50Pascalů (např. silný vítr). Může být i změřena. Pokud není měření požadováno uvažuje se obvykle hodnotami v rozmezí 2,5 -4,5 pro stávající budovy bez zvláštního požadavku na vzduchotěsnost a např. max. 0,6 pro pasivní domy.
Hodnota n (bez indexu) vyjadřuje požadovanou intenzitu větrání danou provozními požadavky (např. hygiena, minimální objem větracího vzduchu na osobu atd.). V praxi je zajištěna u bytových objektů např. otevíráním oken, pomocí VZT apod. Její hodnota je stanovena pro program NZÚ jednotně n=0,3. Na výsledek má tato hodnota zpravidla větší vliv.“

-----

Můj dotaz – hodnota n50 se tedy do výpočtu v Energii nezadává (resp. nikde jsem tuto možnost nenašel) a v podstatě je obsažena v součiniteli spárové průvzdušnosti?