Otázka:

Chtěla bych se zeptat na hodnocení podlahy na zemině z hlediska poklesu dotykové teploty. Uvažuji následující skladbu:

dlažba keramická 10 mm
anhydrit 50 mm
podlahové topení
pe folie
EPS 100S tl. 150 mm
hydroizolace na podkladním betonu

V normě ČSN 730540-2 je zmínka, že u podlah s povrchovou teplotou trvale vyšší jak 26°C se nemusí pokles dotykové teploty ověřovat. Ale hned níže v normě je poznámka, jak se zadává podlaha s podlahovým topením. To je trochu matoucí, protože podlahy s vytápěním mají přece teplotu trvale vyšší jak 26°C?

Jak se má tedy skladba zadat a musí se vůbec hodnotit?

Otázka:

V souvislosti s problematikou posuzování ENB jsem narazil na (dle mého názoru) neřešený problém v metodice výpočtu, který vede k velkému rozptylu hodnot EN.

Podle přílohy 1 vyhlášky 78 se mají pro výpočet referenčního Uem,R použít požadované součinitele prostupu tepla konstrukcí podle ČSN 730540-2:2011. Pro běžné budovy / zóny v rozmezí převažujících teplot 18-22°C není problém. Ten nastává při posuzování zón s nižší převažující teplotou.

Příklad: mám technické zázemí objektu (např.sklad, garáž, kotelnu..) s temperační teplotou +8°C. Pro obvodovou zeď pak platí hodnota Un20*e1 - dle tab.3 v normě tedy 0,75*(16/(8-4)) =3W/m2K. A když tuto hodnotu použiji pro výpočet referenčního Uem,R, tak mi vyjde velmi vysoká hodnota.

Praktickým dopadem je, že pokud si jednoduchý objekt (příklad rodinného domu) vhodně prozónuji, pak se uměle "vylepší" hodnocení EN oproti stejnému objektu při jednozónovém hodnocení. Vylepšení vlastně spočívá ve zhoršení parametrů referenčního objektu vlivem použití součinitele e1. Dle mého názoru tady dochází k jakési duplicitě při zohlednění skutečné vnitřní teploty v zóně.

Otázka:

Četl jsem na webu společnosti DEKSOFT příspěvek pojednávající o možnosti využití komerčně získaných meteodat pro tvorbu PENB při hodinovém výpočetním kroku.

Energie 2023, kterou používám, pracuje s daty zpracovanými skupinou Společnosti pro techniku prostředí, tedy s normovými daty.

Nikde jsem ve vyhlášce 264/2020 Sb. nenašel, že by se umožňovalo požívání komerčních meteodat pro zpracování PENB. Nebo to možné je? Pokud ano, kde lze k tomu najít příslušné ustanovení?

Otázka:

Zpracovávám PENB výrobní haly, přičemž podlahu spočítám podle ČSN EN ISO 13370.

V tabulce PENB A.1. se objeví součinitel prostupu tepla podlahy bez vlivu zeminy (3,704W/m2K). To znamená, že konstrukce nevyhovuje. Neměl by se tam spíš zapsat součinitel prostupu tepla mezi interiérem a exteriérem U (0,389 W/m2K), který obsahuje činitel teplotní redukce b?

Jaká z těchto hodnot se v programu zadává pro výpočet UemR referenční budovy?

Otázka:

Hodnotíme školu s velkým množstvím světlíků do tříd. Je dotována z OPŽP a tím pádem světlíky musí dodržet podle ČSN 73 0540-2 Urec,20 = 1,1, což je extrémní hodnota.

Zajímalo by mne, zda je možné uplatnit zvýšení požadované a doporučené hodnoty UN a U,rec podle čl. 5.2.5 v ČSN 730540-2, tj. přenásobením poměrem mezi teplosměnnou plochou a plochou průmětu světlíku:

Plocha průmětu	Teplosměnná plocha

A pokud ano, tak zda se má toto zvýšení UN,20 promítnout i do referenční budovy při zpracování PENB.