zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Otázka:

Spočítali jsme stejné zadání v Energii 2009.7 a 2009.14 a zarazily nás rozdíly ve výsledcích. Celkové tepelné toky jsou sice stejné, ale každá z verzí ukazuje jiné měsíční potřeby tepla na pokrytí tepelné ztráty. Co je příčinou?

Otázka:

Zpracovávám PENB výrobní haly, přičemž podlahu spočítám podle ČSN EN ISO 13370.

V tabulce PENB A.1. se objeví součinitel prostupu tepla podlahy bez vlivu zeminy (3,704W/m2K). To znamená, že konstrukce nevyhovuje. Neměl by se tam spíš zapsat součinitel prostupu tepla mezi interiérem a exteriérem U (0,389 W/m2K), který obsahuje činitel teplotní redukce b?

Jaká z těchto hodnot se v programu zadává pro výpočet UemR referenční budovy?

Otázky:

..obracím se na Vás s prosbou při výpočtu konkrétního bytového domu. Jde mi v zásadě si potvrdit rozdíl mezi výpočtem pro PENB a pro Zelená úsporám.

Bytový dům má 4 nadzemní podlaží (byty a schodiště), 1 podzemní podlaží (celoplošné, nevytápěné) – sousedí jednou štítovou stěnou s dalším (zrcadlovým) bytovým domem. Každý byt má vlastní systém vytápění (není centrální kotelna)!

Úvodem pomíjím fakt, že PENB počítám dle vyhlášek MPO a ZÚ dle TNI.

1) V PENB bych každý byt samostatně pokládal za jednu vytápěnou zónu, schodiště a suterén by byly nevytápěným prostorem – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

V ZÚ pokládám všechny byty (i přes autonomní vytápění) za jednu celkovou vytápěnou zónu, schodiště a suterén pokládám za nevytápěné prostory – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

2) V PENB bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům (vytápěnou část) pokládal za další jednu vytápěnou zónu (rozdíl teplo 10st.C), styk nevytápěných prostor bych ve výpočtu zanedbal (nepředpokládá se přenos tepla).

V ZÚ bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům uvažoval jako nevytápěný prostor a v v oddílu Nevytápěné prostory bych zaškrtl políčko „neprovádět podrobný výpočet dle ČSN EN ISO 13789“ a doplnil činitel teplotní redukce (např.0,29)

3) V obou případech vycházím z vnějších rozměrů konstrukcí, v obou případech je exponovaný obvod podlahy obvod domu mínus společná stěna se sousedním bytovým domem. Položku exponovaný obvod podlahy však nevyužiji, protože suterén budu počítat v části Nevytápěné prostory (zvyk). V obou případech u nevytápěného suterénu zanedbám vliv zeminy, měl bych být na straně bezpečnosti.

Prosím o kontrolu správnosti výše uvedených úvah.

Otázka:

...zadávání dat do programu Energie 2009. Mám připravit objekt RD na dotační program Zelená úsporám. Nevím, kde je chyba, ale vychází mně hodnoty o dost větší, něž by vycházet měly. Stávající objekt je jednopodlažní s částečně podsklepeným(asi 1/9 celkové plochy) nevytápěným suterénem, větrání objektu je řešeno infiltrací. Stávající objekt je z cihel plných pálených tl.450 U=1,32W/m2K a 300mm U=1,76W/m2K, strop dřevěný se záklopem a podbitím z desek U=1,38W/m2K, podlaha z betonu nad sklepem U=1,5W/m2K a nad zaminou U=2,1W/m2K, okna dvojté s jednoduchým zasklením U=2,2W/m2K.  V nově upraveném objektu jsou trochu změněny okna(plocha stávajících a nových přibližně stejná) a zatepleny obvodové konstrukce (podlaha U=0,3W/m2K, strop U=0,15W/m2K, stěny CP 450 U=0,22W/m2K, CP300 U=0,23W/m2K) a osazeny nové okna U=1,1W/m2K.  U stávajícího objektu je měrná potřeba tepla 381kWh/m2.a a měrná spotřeba energie budovy 465,4 kwh/m2.a. U objektu zatepleného je měrná potřeba tepla 84kWh/m2.a a měrná spotřeba energie budovy 144,9 kwh/m2.a. dále se mně ve výsledcích objevila položka ztráta zbytkem kostrukcí, která je záporná. Nevím o jaké ztráty jde.

Otázka:

Dříve jsem zadával suterénní kce (stěny+podlahu) v nevytápěném prostoru jako jednu položku a U stanovil pomocným výpočtem (suterém o stejné teplotě).

Nyní jsem ve verzi 2020 nepřišel na to, jak takto zadat suterénní část nevytápěného prostoru.

Je tedy nutné zadat zvlášť stěnu a podlahu a pomocným výpočtem dopočítat redukci b. Redukce mi vychází záporně - suterén je tedy okolím "vyhříván"?

< Stránka 1 2 3 4 5 6 .. 28 >