Otázka:

Obracím se na Vás s dotazem, zda je možné zadávat u objektu bez nuceného větrání pro program NZU 2013 výměnu vzduchu v objektu tak, jak tomu bylo u předchozího programu Zelená úsporám, kdy postup byl následující:

U stávajícího stavu se v záložce větraní zadalo:
- objemový tok přiváděného vzduchu 70 m3/h
- objemový tok odváděného vzduchu 70 m3/h
- procento času s nuceným větráním 100%
- účinnost zpětného získávání tepla 0%
- intenzita výměny při tlakovém rozdílu *4,5 1/h*

Pro nový stav při zateplení obálky budovy a náhradě výplní otvorů se zadani změnilo pouze pro:
- intenzita výměny při tlakovém rozdílu *2,0 1/h*

Tímto postupem se potom u nového stavu zohlednilo snížení intenzity výměny vzduchu a snížila se tepelná ztráta větráním.
Je možné tento postup tedy použit i nyní v novém programu ZELENA USPORAM 2013?

Otázka:

Chtěla bych se zeptat na hodnocení podlahy na zemině z hlediska poklesu dotykové teploty. Uvažuji následující skladbu:

dlažba keramická 10 mm
anhydrit 50 mm
podlahové topení
pe folie
EPS 100S tl. 150 mm
hydroizolace na podkladním betonu

V normě ČSN 730540-2 je zmínka, že u podlah s povrchovou teplotou trvale vyšší jak 26°C se nemusí pokles dotykové teploty ověřovat. Ale hned níže v normě je poznámka, jak se zadává podlaha s podlahovým topením. To je trochu matoucí, protože podlahy s vytápěním mají přece teplotu trvale vyšší jak 26°C?

Jak se má tedy skladba zadat a musí se vůbec hodnotit?

Dovolujeme si zobrazit dnešní aktualitu v Enexu:

Otázka:

Četl jsem na webu společnosti DEKSOFT příspěvek pojednávající o možnosti využití komerčně získaných meteodat pro tvorbu PENB při hodinovém výpočetním kroku.

Energie 2023, kterou používám, pracuje s daty zpracovanými skupinou Společnosti pro techniku prostředí, tedy s normovými daty.

Nikde jsem ve vyhlášce 264/2020 Sb. nenašel, že by se umožňovalo požívání komerčních meteodat pro zpracování PENB. Nebo to možné je? Pokud ano, kde lze k tomu najít příslušné ustanovení?

Otázka:

Hodnotíme školu s velkým množstvím světlíků do tříd. Je dotována z OPŽP a tím pádem světlíky musí dodržet podle ČSN 73 0540-2 Urec,20 = 1,1, což je extrémní hodnota.

Zajímalo by mne, zda je možné uplatnit zvýšení požadované a doporučené hodnoty UN a U,rec podle čl. 5.2.5 v ČSN 730540-2, tj. přenásobením poměrem mezi teplosměnnou plochou a plochou průmětu světlíku:

Plocha průmětu	Teplosměnná plocha

A pokud ano, tak zda se má toto zvýšení UN,20 promítnout i do referenční budovy při zpracování PENB.