Otázka:

Chtěl bych se zeptat, zda se při výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla Uem uvažuje s konstrukcemi mezi zónami vytápěnými na odlišnou teplotu (např. 20 st. C a 15 st. C).

Otázka:

V příloze č.1 vyhlášky 78/2013 Sb. je u rovnice (2) uvedeno, že převažující návrhová vnitřní teplota Theta,im se má uvažovat podle ČSN 730540-2. Znamená to, že musím při zpracování energetického průkazu vždycky použít vnitřní teplotu podle ČSN 730540, i když je v budově např. prováděna činnost, pro kterou je podle Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci) požadovaná jiná teplota, než je uvedena v ČSN 730540?

Tuto úvahu u mne vyprovokoval podnět kolegy, že pro hodnocení EN budov se musí používat teploty uvedené v ČSN 730540-3 v normativní příloze I, protože je to tak uvedeno v příloze č. 1 u rovnice (2) ve vyhlášce 78.

Otázka:

Rád bych se zeptal na Váš názor ve věci vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, konkrétně na následující znění z přílohy č. 1.:

b) pro budovu s lehkým obvodovým pláštěm se při stanovení hodnoty Uem,N,20 podle vztahu (3) použije pro neprůsvitné výplně požadovaná normová hodnota UN,20 pro vnější stěny a pro průsvitné výplně požadovaná normová hodnota UN,20 pro výplně otvorů ve vnější stěně;

vždy se zde hovoří o výplních. Kam patří rámy, sloupky a paždíky? Lze zde použít princip z ČSN 730540 – 2 (průsvitné části včetně patřičných částí rámů LOP), nebo průsvitné části mají Uref 1,5 a všechny ostatní vč. rámů Uref 0,3.

Otázka:

SEI mi opakovaně vytýká, že nemáme v PENB uvedeny požadavky na součinitel prostupu tepla kcí a jejich hodnocení. ano/ne.
Nehledě na to, zda toto hodnocení je či není závazné v daném případě, nevidím důvod proč by se tam UN,rq,j neměly exportovat a okomentovat plnění (i se zohledněním teploty zóny). Řekli mi, ať to tam prostě manuálně přepíšeme, ale to není systémové, protože data v software jsou.

Otázka:

Hodnotíme budovu s 2 zónami: administrace a výrobní prostory/sklad. Stanovení referenčního Uem,R je výrazně ovlivněno tím, že u zóny kanceláří je prosklení nad 50% fasády a proto tam dochází k redukci požadavku a ovlivňuje to hodnocení budovy jako celku. Korektní to ale není, protože výpočet prosklení by měl probíhat pro součet svislých konstrukcí všech zón a až pak nasadit algoritmus redukce.