Otázka:

Zkoušel jsem zadat do pomocného výpočtu měrné tepelné ztráty rozvodů teplé vody stejnou tepelnou vodivost pro trubku i pro izolant (0,5 W/mK) a zjistil jsem, že při zvýšení tloušťky tepelné izolace vzrůstá měrná tepelná ztráta. To je dost zvláštní výsledek, čím to může být?

Jak asi většina z našich čtenářů ví, koncem srpna 2015 byla schválena vyhláška č. 230/2015 Sb., kterou se mění dosavadní vyhláška č. 78/2015 Sb. o energetické náročnosti budov. Novela nabývá platnosti 1. 12. 2015.

Text vyhlášky č. 230/2015 Sb. lze získat na adrese http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=8901.

Změny zavedené novelou vyhlášky č. 78/2013 Sb. v samotném energetickém průkazu nejsou sice příliš velké, ale i tak bude kvůli nim nutné upravit program Energie.

Otázka:

Počítám prostup tepla střešních bodových světlíků dle nově platné ČSN EN 1873 (5/2015), která v příloze D předepisuje postup pro výpočet součinitele prostupu tepla. Dříve se postupovalo dle ČSN EN ISO 10077-1,2 a světlíky se počítaly ve svislé poloze. Pro výpočty používám Váš software AREA 2011 (ne zcela, používám okrajové podmínky +20 °C a 0 °C).

Potíž byla mj. zejména u světlíků s podstavcem a tak vznikl rozsáhlý postup popsaný ve výše zmíněné normě. Zásadní změnou je, že se mají světlíky počítat ve vodorovné poloze. Nechtěla jsem tomu věřit a nevím, zda nedělám nějakou chybu, ale pro srovnání je zhoršení vlivem vodorovné polohy asi toto:

Jen samotná prosklená výplň s hodnotou Ug=1,1 ve svislé poloze má ve vodorovné poloze Ug=1,6-1,7 W/m2.K. Je to možné? To pak samozřejmě ovlivní i další konečné hodnoty. Toto nezanedbatelné zhoršení má na svědomí hlavně plynový prostor. Podle nové normy se zahrnují do plochy rámu také jeho boční strany, které jsou v kontaktu s vnějším prostředím. Ne úplně celé, dle geometrie rámu, ale ke zhoršení hodnoty dochází i zde. Okrajové podmínky, které se zadávají na detailu, také počítají s tokem tepla nahoru, čili další zhoršení, ale ne tak výrazné.

Až potud mají výpočty nějakou logiku. Potíž je v tom, že požadavek uvedený v ČSN 730540-2 …U ≤ 1,4 W/m2.K je na reálnou hodnotu poněkud přísný. Řekla bych, že byl přísný proto, že uvažoval vypočtenou nebo změřenou hodnotu ve svislé poloze, ve které vycházely světlíky naopak lépe, než ve skutečnosti.

Můžete mi prosím poradit? Chystají se nějaké změny v požadavcích ? Nebo jsem měla dále postupovat podle ČSN EN ISO 10077, kde je psáno, že výpočet se provádí pro svislou polohu?

Otázka:

Hodnotím detail návaznosti podlahy na zemině na obvodovou stěnu, která je založena mírně (na výšku cca 3 tvarovek) pod terénem. Skladba podlahy je celkem klasická:

- nášlapná vrstva + mazanina 50 mm

- PE folie

- EPS 150 mm

- asf. pás na podkladním betonu.

Klient požaduje výpočet roční bilance kondenzace v podlaze a v návaznosti na stěnu. Odkázal jsem ho na ČSN 730540-2, kde se píše, že se podlaha na terénu z hlediska roční bilance nehodnotí ("Požadavky podle 6.1.2 a 6.2 se uplatňují pro vnější i vnitřní konstrukce s výjimkou konstrukcí přilehlých k zemině..."), ale nepomohlo to.

Existuje nějaká možnost, jak skladbu rozumně vyhodnotit?

Otázka:

V programu Energie zpracováváme PENB a potřebujeme správně stanovit požadavek normy na součinitel prostupu tepla prosklené střechy obchodního domu.

Jedná se o několik prosklených ploch navržených z hliníkového fasádního systému uloženého na podpůrné ocelové konstrukci. Sklon zasklení je 10-30°. Zatím jsme plochy zařadili jako "šikmá výplň otvoru se sklonem do 45°z vytápěného prostoru do venkovního prostředí". Po technické stránce se ale jedná spíše o lehký obvodový plášť, v normě však není zmínka o případném sklonu této konstrukce - tedy pro použití ve střeše.

Prosím o Váš názor, jaký způsob hodnocení je správný.