Otázka:

Slyšel jsem o jednom problému s podlahou na terénu a zajímal by mne váš názor.

Jedná se o nepodsklepenou podlahu bez tepelné izolace. Když se tam dá polystyren, pak je ale jen v ploše místností. Zdi zůstávají. Při výpočtu zóny se zadá plocha podlahy z vnějších rozměrů budovy. K této ploše se přiřadí Učko odpovídající jen vnitřním prostorům.

Údajně se to někomu na SFŽP nelíbí a požaduje zohlednit to, že se nezaizoluje celá plocha podlahy. Setkal jste se již s takovým požadavkem?

Otázka:

Zažil jsem diskusi o tom, jak se projeví zaizolování ostění u okna. Kolega tvrdil, že se dodatečnou izolací zmenšuje pohledová plocha okna a díky izolaci by část rámu okna měla mít jiné U_čko, než má zbytek okna. Prý se také změní plocha okna, se kterou se počítá v průkazu. Já tvrdím, že okno se počítá ze stavební plochy, bez ohledu na částečné zaizolování rámu. Má vnější zateplení vliv na okno nebo ne?

Otázka:

Rád bych se zeptal, kdy je nevytápěná půda považována za nevytápěný prostor (pro strop a stěnu U,N,20 = 0,6 W/m2K) a kdy je to "strop a stěna k půdě se střechou bez tepelné izolace" (U,N,20 = 0,3 W/m2K).

Pokud je střecha zateplená až po hřeben, potom by např. strop k půdičce bylo výhodné považovat za konstrukci k nevytápěnému prostoru.

Otázka:

Jsem studentem VŠ a píši diplomovou práci, do které potřebuji spočítat detaily základu (systém ELEGOHOUSE) a nejsem si jist hodnotou psí. Chtěl bych Vás velice poprosit o radu, zda to dělám dobře, protože nemohu nikde najít podobný případ.

Jako obvodový plášť mám použit KINGSPAN panel, tl. 200 mm, pak je 3 mm trapéz plech a pak mám vnitřní konstrukci (sádrokartonovou akustickou příčku). Jako podlaha je dlažba, pak dřevotříska. Zelený prvek je ocelová kostka kontejneru, stejně tak jako kovový rošt v podlaze, která je zateplena PUR pěnou. Pak už je pouze systém ELEGOHOUSE firmy CEMEX. Snažím se vypočítat psí, ale nejsem si jist, zda to mám správně.

Detail základu

Pro výše uvedený detail mi vyšly následující propustnosti. Pro prostředí s teplotou -13 C ... L=0,53926 W/mK, pro prostředí s teplotou 20 C ... L=0,15248 W/mK a L=0,38733 W/mK. Pro upravený detail bez stěny a základu mi vyšly propustnosti L=0,42685 W/mK (teplota -13 C) a L=0,42942 W/mK (teplota 20 C).

Udělal jsem tedy Psí=L - U.l - L2Dz, tedy Psí=0,53926 - 0,094*1 (U konstrukce je 0,094) - 0,42685 = 0,018.

Nejsem si však jist, zda používám správné L (je tam více hodnot), dále délka konstrukce nad podlahou je 1 m, ale nad terénem je 1,3 m (tak kolik zadat?) a dále co vše vymazat (základ a stěna), tak zda jsem to vymazal správně.

Otázka:

Dotazoval jsem se na SFŽP ohledně postupu výpočtu násobnosti výměny vzduchu při přirozeném větrání.

V čl. 3.5.1 jejich pokynů je uvedeno: "Uvažuje se podle TNI 73 0331:2013, tab. B.3, pro typ zóny Rodinný dům – obytné prostory hodnotou intenzity větrání 0,3 1/h."

Proč je pro přirozené větrání n50=0,3 v navrhovaném i stávajícím stavu (což se mi zdá jako hloupost), když pro nucené se používají úplně jiné hodnoty podle tabulky č.3 v příloze?

Díval jsem se všechny projekty společnosti XYZ (poznámka K-CAD: konkrétní společnost zde záměrně neuvádíme)  a oni uvažují hodnoty pro stávající a navrhovaný stav jiné – třeba 4,5 pro stáv. stav a 2,5 pro navrhovaný (zaleží podle rozsahu zateplení, výměny oken), ale vždy z té tabulky č.3, i když nucené větrání v objektu není.

Jaké hodnoty lze tedy použít? Osobně si myslím, že tyto hodnoty z tabulky 3 by mohly odpovídat skutečnosti, v metodickém pokynu je však požadováno něco jiného...

-----

Ze SFŽP mi k tomuto problému přišlo toto stanovisko:

„Rozpor, na který se dotazujete, ve skutečnosti neexistuje. Ve výpočtech potřeb energie pro vytápění se pracuje se dvěma hodnotami výměn vzduchu. Hodnota n50 vyjadřuje netěsnost obálky budovy (infiltrace apod.). Je uvažována při rozdílu tlaků mezi vnitřním a vnějším prostředím 50Pascalů (např. silný vítr). Může být i změřena. Pokud není měření požadováno uvažuje se obvykle hodnotami v rozmezí 2,5 -4,5 pro stávající budovy bez zvláštního požadavku na vzduchotěsnost a např. max. 0,6 pro pasivní domy.
Hodnota n (bez indexu) vyjadřuje požadovanou intenzitu větrání danou provozními požadavky (např. hygiena, minimální objem větracího vzduchu na osobu atd.). V praxi je zajištěna u bytových objektů např. otevíráním oken, pomocí VZT apod. Její hodnota je stanovena pro program NZÚ jednotně n=0,3. Na výsledek má tato hodnota zpravidla větší vliv.“

-----

Můj dotaz – hodnota n50 se tedy do výpočtu v Energii nezadává (resp. nikde jsem tuto možnost nenašel) a v podstatě je obsažena v součiniteli spárové průvzdušnosti?