Otázka:

Z nějakého nepochopitelného důvodu se mi mění požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla obálky a to pro stávající stav x nový stav. Mám zpracovaný stávající stav, pak jsem změnila konstrukce, které jsou předmětem rekonstrukce a přepočítá se mi požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla, s žádnou plochou jsem nehýbala.

Nevím, zda to nedělá nevytápěná prostor, kterým nepřímo zlepšuji stav obálky s ohledem na skutečnost, že na podlahu strojovny nemohu položit izolaci. Je to možné?

Pro stávající stav vychází požadavek U=0,50 W/m2K , u nového stavu po zateplení U =0,49 W/m2K.

Otázka:

Obracím se na Vás s dotazem, zda je možné zadávat u objektu bez nuceného větrání pro program NZU 2013 výměnu vzduchu v objektu tak, jak tomu bylo u předchozího programu Zelená úsporám, kdy postup byl následující:

U stávajícího stavu se v záložce větraní zadalo:
- objemový tok přiváděného vzduchu 70 m3/h
- objemový tok odváděného vzduchu 70 m3/h
- procento času s nuceným větráním 100%
- účinnost zpětného získávání tepla 0%
- intenzita výměny při tlakovém rozdílu *4,5 1/h*

Pro nový stav při zateplení obálky budovy a náhradě výplní otvorů se zadani změnilo pouze pro:
- intenzita výměny při tlakovém rozdílu *2,0 1/h*

Tímto postupem se potom u nového stavu zohlednilo snížení intenzity výměny vzduchu a snížila se tepelná ztráta větráním.
Je možné tento postup tedy použit i nyní v novém programu ZELENA USPORAM 2013?

Otázka:

Prosím o radu s posouzením vnitřního zateplení RD. Dostal se mi do ruky k posouzení en. náročnosti objekt s vnitřním zateplením - skladba dle PD:

- interiérové SDK desky na tmel

- EPS 70F 250mm na terče tmelu

- tvárnice BE-TONG 190mm + Výztuž 

- vnější omítka (akryl-silikonová ) 

Chtěl jsem se zeptat, jaký limit nuto volit pro celoroční bilanci zkondenzované vodní páry v konstrukci při posouzení dle ČSN 730540-2:

Mc,a musí být nižší než 0,1 kg/m2.rok nebo 3-6% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot)

nebo

Mc,a musí být nižší než 0,5 kg/m2.rok nebo 10-15% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot).

Roční množství zkondenzované vodní páry vychází Mc,a = 0,2036 kg/m2,rok. 

Úvodem

Nad vhodným zadáním osvětlení u nebytových budov při zpracování PENB jsme na našich stránkách již několikrát diskutovali, ale protože jde o opravdu závažný problém a protože si s ním řada uživatelů neví rady, zařazuji pro připomenutí po několika měsících toto téma znovu....

Otázka:

Rád bych požádal o konzultaci ke zpracovávanému PENBu pro stavební úpravy bývalé zemědělské stavby (kravína).

V původním zemědělském objektu byla před několika lety vestavěna turistická ubytovna. Nyní se investor rozhodl tuho ubytovnu rozšířit do nevyužívaného půdního prostoru. Na rozšiřovanou část proto zpracovávám PENB v režimu “změna dokončené budovy”. Vzhledem k sezónnímu využití je s SÚ domluveno, že nové konstrukce nemusí splňovat doporučené hodnoty prostupu tepla, protože tato investice by byla nenávratná.

Z výpočtu mi i tak vychází, dle mého názoru, nereálné zatřídění ukazatele ENB pro vytápění do kategorie G. Toto zatřídění je neměnné i při úpravách projektu (prostupy tepla, účinnosti zdroje, distribuční soustavy a pod.)

Z protokolů k výpočtu jsem vyčetl výrazně vyšší podíl vnitřních zisků u referenční budovy a domnívám se, že to by mohl být ten problém. Tento faktor však nedokážu u hodnocené budovy upravit tak, aby se neměnil i u budovy referenční.

Prosím můžete mi poradit, kde by mohla být při zadávání chyba? (úlohu jsem zakládal několikrát a výsledek je vždy stejný). U jiných projektů mi zatřídění ENB pro vytápění vychází “reálné”.

Otázka:

Narazil jsem na problém v Energii: Objekt bez autom. regulace otopné soustavy, tj. nepočítají se tep. zisky do vytápění (var 1). Jako doporučená var. stejný objekt, jen s regulací (var 2).

PENB na var 1 s dop. var 2 je klasifikce doporučeného "B". Ale když je PENB rovnou na var 2, tak "C" - předpokládám, že je to rozdílnou referenční budovou (zisky ano/ne). Z logiky vyhlášky bych řekl, že referenční budova by měla být vždy se započítáním tepelných zisků.