Otázka:

Chtěl bych se zeptat, jestli je ve výpočtu Energie 2023 u tepelné ztráty zeminou uvažováno s teplotou zeminy.

Máme zde příklad, kde se jedná o cca 56 000 m2 průmyslovou halu, vnitřní návrhová teplota je 5 °C, report z Energie ukazuje tohle: Teplota virtuální vrstvy zeminy:    od 5,6 do 10,5 °C

Avšak měrný tok zeminou Ht,g je stejně 3101,5 W/K.

Kde se tento tok bere, jestliže je virtuální teplota zeminy vyšší než vnitřní návrhová teplota, navíc se jedná o velkou plochu, tudíž tepelná ztráta zeminou bude minimální (díky principu tepelného toku do zeminy -> střed haly nevychladne).

Otázka:

Ad malé domky versus neobnovitelná primární energie. Omlouvám se že využívám tohoto fóra (jiné vhodné nenalézám). Jelikož je to problém se kterým rovněž bojuji, pojďme to zkusit řešit prostřednictvím asociace AEA či nově vzniklé AES. Jde mi o nějakou úlevu na hodně malé objekty- např. pro seniory, kde se soláry nevyplatí.Mohla by býtstanovena aspoň nějaká max. hranice. Eva Zuberová

Otázka:

V programu Energie zpracováváme PENB a potřebujeme správně stanovit požadavek normy na součinitel prostupu tepla prosklené střechy obchodního domu.

Jedná se o několik prosklených ploch navržených z hliníkového fasádního systému uloženého na podpůrné ocelové konstrukci. Sklon zasklení je 10-30°. Zatím jsme plochy zařadili jako "šikmá výplň otvoru se sklonem do 45°z vytápěného prostoru do venkovního prostředí". Po technické stránce se ale jedná spíše o lehký obvodový plášť, v normě však není zmínka o případném sklonu této konstrukce - tedy pro použití ve střeše.

Prosím o Váš názor, jaký způsob hodnocení je správný.

Otázka:

...Výpočty difúzně otevřených kcí dřevostaveb (bez parozábrany). V ČR to není až tak běžná kce, kterou by výrobci používali, nicméně občas se něco objevuje. V SRN a patrně i v dalších zemích je to relativně známý systém a je poměrně často používán (prvky STEICO, GUTEX, …). Obvyklá skladba obvodové kce je přibližně následující (z interiéru) – uvedu konkrétní příklad:

- sádrovláknitá deska 15 mm

- uzavřená vzduch. dutina 40 mm

- OSB deska 15 mm

- rámová kce vyplněná minerální vatou 140 mm

- dřevovláknitá lisovaná deska 60 mm

- lepidlo – s co nejmenším faktorem difuzního odporu (mí cca 20-30)

- konečná omítkovina – opět s co nejmenším faktorem difuzního odporu (mí cca

80-100)

Pokud provedu tepelně technický výpočet takové kce v programu Teplo 2008 (dle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946 a ČSN 73 0540), vždy vychází samozřejmě kondenzace v takové kci. Co je však horší, množství zkondenzované vodní páry je cca 0,7 kg/m2rok, vypařené (vypařitelné) cca 5,0 kg/m2 rok.

Podmínka 0,1 kg/m2rok tedy není splněna. Rovněž tak podmínka, která je ještě přísnější a navazuje na plošnou hmotnost vrstvy s kondenzací. Řešení je samozřejmě vynechat lepidlo a konečnou omítku – byť mají velmi příznivý faktor difuzního odporu – a udělat kci odvětrávanou. Někteří dodavatelé touto cestou skutečně jdou a nabízejí toto řešení. Avšak v praxi se setkávám se i s řešením, které jsem uvedl výše, tedy s použitím relativně kvalitních lepidel a omítkovin. Ovšem pak nevychází podmínka pro množství zkondenzované vodní páry (ani podle ČSN EN ISO 6946 ani podle ČSN 73 0540). Za mých studií („doba Tepla 94“) jsem od Vás o difúzně otevřených kcí nic neslyšel, nyní jsem zkoušel hledat nějaké informace (např. jiná kriteria pro takové kce, způsob hodnocení), ale bezúspěšně. Dovedl bych si představit, že se „prohlásí“, že takovou kci nelze hodnotit podle výše uvedených norem a že funguje na základě nějakých praktických skutečností (bilance je aktivní), byť ne určitě dlouhodobých.

Otázka:

Program ENERGIE používá pro výpočet referenční hodnoty pro dílčí dodané energie pro vytápění, chlazení, apod. redukci hodnot s odkazem na tabulku v příloze 2 vyhl. 78/2013 Sb.

Redukci chápu u ukazatele Uem, který je pro nové budovy redukován 0,8x, kdy vzniká stav s rekonstrukcemi vycházejícími do D. Důvod k redukování dílčích dodaných energií jsem ale v legislativě nenašel.