Otázka:

...šikmá střecha s tep. izolací 200mm mezi krokvemi (cíl dosáhnout U<=0,16 pro zelené úspory). Při použití přídavného dř. roštu s přídavnou tepelnou izolací 100mm se k této hodnotě přiblížím. Skladba však nevychází na kondenzaci Krokve 200/80 osově po 0,910mm, rošt 60/100 osově 0,660mm. Parozábrana uvnitř izolací.
- dotaz.. zda pro kondenzaci na parozábraně je pro posouzení max. množství kondenzátu nutno brát parozábranu (lehkou a nenasákavou ) a nebo možno zauvažovat s přilehlou min. vatou (plošně hmotnější ) do které by se kondenzát reálně nasál. Pak bych si mohl dovolit parozábranu umístit alespoň částečně do přídavné izolace.

Roční množství kondenzátu Mc,a musí být nižší než 0,1 kg/m2.rok, nebo 3% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot).
Limit pro max. množství kondenzátu odvozený z min. plošné hmotnosti materiálu v kondenzační zóně činí: 0,005 kg/m2,rok (materiál: Jutafol N AL 170 Special).

.. pro tuto skladbu bude nutné posunout parozábranu blíže k interiéru - nejlépe pod sádrokarton pak skladba začne vycházet (viz 2.konstrukce). Ale nevzniká tak prostor pro elektroinstalace.

- při náhradě přídavného roštu pro tepelnou izolaci tl. 100mm ze dřeva na hliníkové systémové profily ....
do výpočtu zadávám rozdělenou tep. izolaci na dvě tl. 30mm a 70mm (do vrstvy 30mm napočítám vliv hliníkového roštu na celou tloušťku 30mm izolace a do vrstvy 70mm napočítám vliv 2ks/m2 kotev hliníkového roštu ) ... je takovýto postup správný a nebo mohu kombinovat pro tl. vrstvy izolace 100mm dvě redukce na vazby (rošt i kotvy )? Rošt ale jinak než na celou tl. izolace mi nejde zadat (viz. 3.konstrukce) ... zde se však už nedostanu na U=0,16 a budu mít opět problém s pozicí parozábrany. Tzn. budu muset přidat tep izolaci a posunou parozábranu (viz. 4. konstrukce ). Ale pro vytvoření prostoru pro elektro-instlace pod sádrokartonem se bez 3. roštu neobejdu. Ve výpočtu je parozábrana uvažována s vlivem perforace kotvením roštů - nekvalitní provedení - pro jistotu.

Konstrukce 1. Konstrukce 2.

Konstrukce 3. Konstrukce 4.

Otázky:

1) je pravda, že při zachování konstrukčního systému budovy včetně druhů navržených energetických systémů platí, že čím menší podlahová plocha, tím větší energetická náročnost na vytápění v přepočtu na plošnou jednotku? 

2) čím může být způsoben rozdíl pří výpočtu (programen Energie 2009) běžného objektu s jednou zónou, podlahovým vytápěním, stěnami Supertherm 440P+D včetně zateplení 10cm Orsil, základy izolovány 10cm Styrodur (dle doporučení ČSN 730540), který vychází EP,A kolem 150-160 kWh/(m2rok), souč.prostupu tepla obálky U,em kolem 0,31 W/(m2K) a při výpočtu podle prováděcí PD s PEN vypracovaný autorizovanou osobou - EP,A 96,9 kWh/(m2rok)? Rozdíl je jak v potřebě tepla na vytápění, tak u náročnosti osvětlení EP,L. Jde o kancelářské prostory, celkový příkon osvětlení je 2000W. Autorizované osobě vychází necelých 5 GJ/rok, což je 9,27 kWh/(m2rok), v programu Energie 2009 vychází 26 GJ/rok (50 kWh/(m2rok). Zdá se, že ani při zkoušení různých variant zadání klasifikační třídu "B" nelze u byť zatepleného objektu prakticky dosáhnout bez použití systém nuceného větrání a dalších zisků, např. solární energie aj. Součinitel tepelného prostupu "obálky" je od 0,25 (stěny), 0,20 (stropy) do cca 0,35 (zateplená střecha nad nevytápěným podkrovím).

3) Je možné u běžně navrženého domu, podlahové plochy cca 150m2, sedlové střechy, nezatepleného podkroví, izolace stěn 10cm  a podlahovým topením dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu?

Otázka:

Kolega zadává do programu Teplo větší počet konstrukcí. Do políčka „Zakázka“ zadal název: Gymnázium a střední škola ekonomická, Sedlčany, Nádražní. Až ve druhém formuláři program začal hlásit, že název nesmí obsahovat čárku, okamžitě potom ale program spadne a sám se vypne.

Název již tedy není možné opravit. Jakmile se klikne do políčka „zakázka“, hned to nahlásí to samé a okamžitě spadne. Tušíte prosím co by se s tím dalo udělat?

Otázka:

Rád bych Vás požadal o radu, jakým způsobem postupovat při řešení níže uvedeného příkladu a jestli má vůbec řešení:

Mám 3 podlažní vilu, která bude rekonstruována, kde 1NP se nacházejí kancelářské prostory a v 2NP, 3NP jsou bytové jednotky. Z hlediska úspory nákladu na vytápění řeším, respektivě se snažím vymodelovat případ, kdy v kanceláři mám přerušované vytápění přes pracovní dobu cca od 7:00-17:00 20° a mimo pracovní dobu min 10°. V bytech mám nepřerušované vytápění na 20°. Jde mi o to jestli se dá nějakým způsobem zjístit v kolik hodin stačí vypnout topení tak, aby tepelota neklesa přes noc pod 10° respektivě po vypnutí otopných těles? - akumulace zdiva.

Otázka:

Od 1.10.2017 platí již nová norma ČSN EN 15193:2017 (energetická náročnost osvětlení) a především neplatí původní norma. Chtěl jsem se zeptat, zda je v programu ENERGIE 2017 implementována již nová verze normy.