Otázka:

Zpracovávám PENB pro větší změnu budovy, jedná se o nadstavbu 3.NP, zvětšení energe. vz. plochy je nad 25%, nadstavbu hodnotím jako samostatnou zónu-novostavbu, zbylé zóny jako větší změnu. Tato nadstavba splňuje podmínky dle vyhl. č. 78 pro novostavby, nicméně pokud vygeneruji PENB pro celou budovu, je v příslušné kolonce uvedeno, že požadavek podle §6 odst.1 není splněn.

Otázka:

Mám starší systém rovnotlakého VZT (bez ZZT), který v zóně zajišťuje 100 % vytápění. Je znám objemový tok podle projektu. Chci se zeptat zda na kartě "větrání zóny, ventilátory a úprava vlhkosti" zadávám tento obj. tok a nebo nějaké hygienické minimum pro daný prostor?

Otázka:

Zadali jsme tepelné čerpadlo pomocí výkonové křivky. Do protokolu k PENB se však tiskne tiskne do tabulky G sezónní faktor SCOP, který podle všeho výpočet nijak neovlivňuje.

SCOP ale ovlivňuje v tabulce uvedenou účinnost distribuce a akumulace tepla. Když jsme třeba zadali SCOP=2, tak se v tabulce G objevila účinnost 215 %:

Tabulka G v PENB

Prosíme o komentář.

Otázka:

Chtěl jsem se zeptat, zda je nutné použití větrotěsné, ale zároveň difuzně otevřené vrstvy na teplené izolaci vysoké dvoupláštové provětrávané střechy se sbíjenými vazníky. 

Popis skladby od interiéru:

- SDK desky 

- dřevěný instalační rošt 30/50 s min. vatou

- Vzduchotěsná vrstva (OSB + folie )

- Sbíjené vazníky

- foukaná teplená izolace 400mm alt. min. vata ve vrstvách 

- ? větrotěsná vrstva (MDF deska na dř. rošt, dif. otevřená folie na řídký dř. rošt ) ?

- provětrávaná vzduchová dutina na zbylou výšku vazníků cca 200-600mm i více (pultový či sedlový tvar ) 

- OSB deska + Folie (alt. velkoplošná krytina na latě a kontralatě + pojistná hydroizolace )

Osobně mám snahu do skladeb tuto vrstvu prosadit za účelem nezhoršování účinku teplené izolace (ochrany teplené izolace proti zafoukávání studeného vzduchu do hmoty izolace ), ochrana před zavátím sněhu apod. Na stavbě je snaha ji vařadit v rámci úspor nákladů. Chtěl jsem se zeptat z jakého předpisu (ČSN a pod. ) případně nutnost použití vyplývá případně od jakých klimatických oblastí a pod.

Kromě detailních testů přesnosti výpočtu potřeb energie podle ASHRAE 140 provedených už před delší dobou jsme minulý týden porovnávali (jistě jen zběžně, času na rozsáhlejší testy není bohužel dostatek) rychlost výpočtu v Energii 2023 a v renomovaném a celosvětově používaném simulačním programu DesignBuilder.

Rozsah výpočtu parametrů budovy v programu DesignBuïlder je sice mírně větší, ale na druhou stranu zas nepočítá hodnocenou budovu 2x (hodnocená + referenční) jako Energie.

Rychlost výpočtu byla - při použití 5-uzlového modelu v Energii - srovnatelná. Například u jednozónové budovy s 5 obalovými konstrukcemi a 4 okny trval výpočet v DesignBuilderu 22 s a v Energii 13 s. Pětizónový model se stejným počtem konstrukcí v každé zóně trval v Energii 59 s, zatímco v DesignBuilderu 1 minutu 2 s.

N-uzlový model byl v Energii samozřejmě pomalejší, ale nikoli nějak výrazně (pět zón za 1 minutu 6 s).