Otázka:

Stavající slabě větraná střecha (skladba s nízkou vzduchovou dutinou a malou plochou provětrávacích otvorů v atikách) má být dle požadavku zateplena tak, aby její U byl pod doporučenou hodnotu normy. Původní asfaltová hydroizolace se dostává do pozice parozábrany a na masivní dodatečné tepelné izolaci horního pláště je navržena hydroizolační fólie. Původní otvory se uvažují zaslepit v rámci souběžného zateplení obvodového zdiva.

Po zadání konstrukce nového stavu skladby střechy (jako jednoplášť s uzavřenou vzduchovou dutinou) vychází minimální kondenzace buď ve vzduchové dutině nebo v textilii pod hydroizolační fólií. S přihlédnutím k malému množtví kondenzátu a kladné celoroční bilanci a k neúčasti dřevěných prvků ve skladbě střechy jsem se chtěl zeptat:

- zda je možné pro výpočet limitu max. množství kondenzátu (3% plošné hmotnosti materiálu) použít přilehlé vrstvy vzduchové dutiny ... do kterých se reálně bude kondenzát vsakovat (keramický panel nahoře alt. původní teplená izolace dole) ?

- nebo je nutné (doporučuje se) použít "expanzní trubičky" v pozicích původních odvětrávacích otvorů dutiny?

- pokud kondezace bude vycházet do textilie pod hydroizolační fólié ... nutno instalovat odvětrávací kloboučky v ploše hydroizolace?

- jsou tyto expanzních trubičky běžně na trhu a kdo je případně prodává / vyrábí ? O jejich použití jsem se dočetl v publikaci "Ploché střechy" - Grada 2009

- při zateplení jednoplášťové střechy s malými odvětrávacími otvory tepelné izolace (cca pruměru 50mm po 5m po obvodu střechy cca 500m2) ... doporučuje se použití expanzních trubiček alt. dočasné zachování odvětrávacíh otvůrků v řádu několik let pro urychlení odparu případné akumulované vlhkosti těchto vrstev před zateplením?

Otázka:

Dobrý den, půjde vyhodnotit ENB jednotlivých zón i podle vyhlášky MPO samostatně? V Energii 2011 to tak fungovalo. Děkuji.

TEORIE: Změny v EN ISO 52016-1 a v EN 16798-7

Soubor nových evropských norem pro hodnocení energetické náročnosti budov platný v ČR od dubna 2018 ruší některé dosavadní výpočtové postupy (mimo jiné byla kompletně zrušena EN ISO 13790) a nahrazuje je ve většině případů detailnějším hodnocením, které může - někdy i významně - ovlivnit výsledky výpočtu.

Specialistu, který zpracovává energetický průkaz podle vyhlášky MPO ČR č. 78/2013 Sb., to nemusí příliš trápit, protože změny ve výpočtových postupech se projeví i u referenční budovy. Zatřídění hodnocené budovy do tříd A-G a šance na splnění požadavků vyhlášky se tedy samotnou změnou metodiky výpočtu nemění.

Problémy mohou nicméně nastat v těch případech, kdy je cílem výpočtu stanovení dodaných energií či potřeb energie na vytápění/chlazení a jejich porovnání s předepsaným požadavkem (obvykle v kWh/m2). Především kvůli změně výpočtu solárních zisků vychází totiž potřeba tepla na vytápění typicky o něco vyšší než dosud.

Otázka:

Zpracovávám PENB pro větší změnu budovy, jedná se o nadstavbu 3.NP, zvětšení energe. vz. plochy je nad 25%, nadstavbu hodnotím jako samostatnou zónu-novostavbu, zbylé zóny jako větší změnu. Tato nadstavba splňuje podmínky dle vyhl. č. 78 pro novostavby, nicméně pokud vygeneruji PENB pro celou budovu, je v příslušné kolonce uvedeno, že požadavek podle §6 odst.1 není splněn.

Otázka:

Mám starší systém rovnotlakého VZT (bez ZZT), který v zóně zajišťuje 100 % vytápění. Je znám objemový tok podle projektu. Chci se zeptat zda na kartě "větrání zóny, ventilátory a úprava vlhkosti" zadávám tento obj. tok a nebo nějaké hygienické minimum pro daný prostor?