Otázka:

Zkoušel jsem ověřit vliv zadání konstrukcí mezi dvěma zónami na hodnotu Uem a zatřídění A-G.

Zadal jsem dělící konstrukce na formulář pro stěny a střechu a přiřadil jsem jim nízkou hodnotu činitele b=0,24 (odpovídá teplotě ve vedlejší zóně 10 C, když je v zadávané zóně teplota 20 C). Vyšel mi ovšem citelně vyšší průměrný součinitel Uem a třída se mi zhoršila z A na C (lepší výsledky platí pro stav bez zadání vnitřních stěn mezi zónami). Čím to je?

Otázka:

Chtěl bych se zeptat, zda se při výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla Uem uvažuje s konstrukcemi mezi zónami vytápěnými na odlišnou teplotu (např. 20 st. C a 15 st. C).

Otázka:

V příloze č.1 vyhlášky 78/2013 Sb. je u rovnice (2) uvedeno, že převažující návrhová vnitřní teplota Theta,im se má uvažovat podle ČSN 730540-2. Znamená to, že musím při zpracování energetického průkazu vždycky použít vnitřní teplotu podle ČSN 730540, i když je v budově např. prováděna činnost, pro kterou je podle Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci) požadovaná jiná teplota, než je uvedena v ČSN 730540?

Tuto úvahu u mne vyprovokoval podnět kolegy, že pro hodnocení EN budov se musí používat teploty uvedené v ČSN 730540-3 v normativní příloze I, protože je to tak uvedeno v příloze č. 1 u rovnice (2) ve vyhlášce 78.

Otázka:

Chtěla bych Vás poprosit o názor k záležitosti budovy určené k wellnes, která obsahuje několik saun. Při řešení ENB chci sauny vyčlenit do jedné zóny a uvažuji jakou navrhnout vnitří teplotu. Zda mám počítat teplotu 80°C (110 °C) + přerušované vytápění?

V nepravidelném občasníku budeme připomínat některé závažné problémy, které jsme řešili na tomto blogu v minulosti. Snad to bude užitečné nejen pro naše začínající kolegy...

První retro téma se týká výpočtu referenční dodané energie na osvětlení u nebytových budov, které mně samotnému připomněla diskuse s Ing. Chmelou pod příspěvkem http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vliv-zmeny-osvetleni-na-vysledky-vypoctu-energeticke-narocnosti-budovy/#1023. Protože ale komentáře pod články na webu řada lidí zásadně nečte, tak je možné, že by její obsah trochu zapadl - a to by byla, myslím, škoda. Hlavní části diskuse proto přetiskuji v tomto samostatném článku.

O problému výpočtu referenční dodané energie na osvětlení se živě diskutovalo během roku 2013, tj. po vydání vyhlášky 78/2013 Sb., kdy se poměrně rychle ukázalo, že při hodnocení občanských a výrobních budov s vyšší požadovanou osvětleností (nad cca 100 lx) vycházejí pro příslušnou referenční budovu naprosto nerealisticky vysoké dodané energie na osvětlení... a následně pak i nerealisticky nízké dodané energie na vytápění. Hodnocená budova následně vycházela skvěle z hlediska osvětlení (třída A-B) a mizerně z hlediska vytápění (třída D-G).