Otázka:

Obracím se na Vás s dotazem vhodným jistě do blogu  Energie - zelená úsporám ...včera byl na stránkách www.zelenausporam.cz zveřejněn dokument - pokyny k příloze směrnice ... dělající "jasno" v uznávání podlahové plochy a chtěl jsem Vás poprosit o pomoc při výkladu:

podkroví ... při posuzování stávajícího objektu kde je obytné podkroví se světlou výškou 2,10-2,20m ...do plochy  pro výpočet dotace taková místnost  nelze zahrnout  ...ale mohu ji zahrnout  do výpočtové celkové plochy ? (jedná se o podkroví nad celým půdorysem (né jen půdička  pod hřebenem sedlové střechy jak jsme se již dříve dotazoval  tzn. jakýsi mezonet ))

Otázka:

Lze pro vodorovný "podhled" v podkroví RD (např. sedlová střecha) využít stejný součinitel, jako pro šikmé části střechy? (zateplení mezi krokvemi, alt. pod, nad...)

(Požadované Un pro šikmou část počítám 0,24 W.m-2.K-1 Požadované Un pro vodorovný podhled počítám 0,3 W.m-2.K-1) Hodnota 0,3 pro podhled je správně, nebo mám táké počítat s hodnotou 0,24 ?

Otázka:

Obr - tvarování střešního světlíku:

S jakým stínícím faktorem mohu uvažovat při takto tvarovaném světlíku při výpočtu letní stability posuzovaného prostoru (atrium) tj. jde mi o obdobný faktor jako je u svislých otvorových výplní v souvislosti s markýzou, bočním žebrem apod.

Další doplňující informace k uvažovanému provozu světlíku:

- letní období – předpokládá se automatické otvírání prosklené části v době slunečního svitu (odvedení tepelného zisku), dále se předpokládá, že se celý prostor v nočním období bude automaticky provětrávat (vychlazovat).

- zimní období – prostor pod světlíkem bude využíván pro odvod teplého vzduchu přes rekuperační výměníky VZT.

Otázka:

obracím se na Vás s dotazem týkajícím se hodnocení kondenzace vodní páry v konstrukci podlahy na zemině. Při standardních okrajových podmínkách (i = 21°C/50%, e = 5°C/100%) bude běžně používaná skladba podlahy na zemině (roznášecí žb deska tl. 60 mm, separační PE fólie s koef. difuze sníženým na 1/3, EPS 150 S tl. 100 mm, 2 x asfaltový pás tl. 2 x 4 mm) hodnocená programem TEPLO nevyhovující z hlediska bilance zkondenzované vodní páry v ročním cyklu podle ČSN EN ISO 13788. Podle ČSN 730540 je ale kce vyhovující (kondezátu je méně než 0,1 kg/m2,rok a vypařitelné množství vodní páry je větší). Jak by se měl tento výstup interpertovat? Je skutečně konstrukce nevyhovující?

Otázka:

Pracuji na výpočtu měrné potřeby tepla pro dotační program Zelená úsporám. Jedná se o řadový dům. Jedná se mi o místnost Kotelny (místnost 105). Je nevytápěna. Místnost je umístěna „uvnitř“ stavby( přilehlá ke zdi sousedního vytápěného objektu a další místnosti kolem jsou vytápěné. Chci se zeptat zda, do celkové podlahové plochy:

1 - musím zahrnout i plochu kotelny a počítat s ní jako s vytápěnou. A v dotačním programu zelená úsporám s ní počítat. (celková plocha i s plochou kotelny = plocha krát 650, 850 atd

2 - musím zahrnout i plochu kotelny a počítat s ní jako s vytápěnou. A v dotačním programu zelená úsporám s ní počítat nebudu.(celková plocha mínus plocha kotelny = plocha krát 650, 850 atd

3 - nezahrnu plochu kotelny.( Kotelnu zadám do formuláře nevytápěné prostory. A v dotačním programu zelená úsporám s ní počítat nebudu)

Četl jsem na blogu podobnou otázku. Ale tam se jednalo o místnost s malou podlahovou plochou(spíž), která byla umístěna u ochlazované stěny. Je mi jasné že kotelna do podlahové plochy nepatří, ale z důvodu umístění si nejsem jistý.