Otázka:

Když zvýším tep. odpor při přestupu tepla např. z 0,13 na např. 0,25 tak se mi sníží vnitřní povrchová teplota. Čím je toto způsobeno?

A ještě, jaká je logika v tom, že odpory přestupu tepla jsou u podlahy (spodní polovina) 0,35; stěny a vrchní polovina 0,25. Je to slabším prouděním vzduchu u podlahy?

Otázka:

V objektu, který počítám, funguje větrání tak, že jednotka normálně přivádí cca 8000 m3 za hodinu, ale v zimě reálně funguje na cca poloviční výkon. Jak mám tohle zohlednit ve výpočtu? Když zadám možnost, že je vytápění částečně řešeno i vzt (i když není) a dám recirkulaci 50%, tak se ve výsledcích nic nezmění. Napadlo mě použít rovnou poloviční hodnoty přiváděného vzduchu, jenže to pak zase nebude sedět s letním obdobím, kdy je přiváděno opravdu oněch 8000 m3/h.

Otázka:

Jakto, že mezi dvěmi stejnými zónami (stejná teplota a způsob vytápění i větrání) vzniká měrný tok? Čekal bych, že tam žádný tepelný tok nevznikne.

Zvládne Energie více nežli 15 zón v jednom výpočtu?

Otázka:

Chtěl jsme zkozultovat praktické zkušenosti se zadáváním komínového tělesa jako konstrukci ve styku s exteriérem. Dle přiloženého obrázku se jedná o masivní těleso z CPP a kemene v obvodovém zdivu z kermických tvárnic CD-INA.

Komin

Vzhledem k výraznému nepoměru součinitele prostupu tepla hlavní fasády oproti zdivu komína z kamene těžko komín zahrnout do ploch obvodového zdiva hlavní fasády.

Pokud tedy hodnotit komín plošně samostatně tak pak ho zadat váženým průmérem dvou skladeb - dvouvrstvé zdivo CPP+Kámen a zdivo CPP nen vůči větané dutině exteriérovým vzduchem...

alt. zadání jako nehomogenní konstrukci (dvouvrstvé zdivo CPP+Kámen a zdivo CPP vuči větané dutině exteriérovám vzduchem vzduchovou mezerou )  ... a nebo zkusit v Area napočítat linerání vazbu (alt. zadat do celkového hodnocení objektu dostatečnou "pořirážku" na vliv vazeb.  ... zda bude asi trochu problém s definováním parametru provětrávané dutiny. 

Podobně by se asi dalo "zabřednout" i do svislých větracích otvorů v obvodovém zdivu  ... ale ty bych viděl zohlednit v celkové přirážce na vilv vazeb v objektu.

Poznamenávám jen, že se nejedná o hlavní komínové tělseso, které by během topné sezóny bylo spiše energeticky aktivní vůči svému okolí (i interiéru ) a slouží jen pro krb občasně využívaný a tudíž jistě značný tepelný tok směre do exteriéru zapříčiňuje.   

Předem díky moc za tipy jak komín bezpečně zadat at a přitom v něm "nezabřednout"

Otázka:

Při výpočtech v programu Energie jsem narazila na následující nesrovnalosti.

Zkoumám výhodnost nuceného větrání v porovnání s přirozeným. V prvním případě uvažuji přirozené větrání s výměnou n=0,36 1/h. V druhém případě uvažuji nucené větrání s výměnou n=0,36 1/h a bez rekuperace. Ve třetím případě uvažuji nucené větrání s výměnou n=0,36 1/h a s rekuperací účinnosti 50%.

Nesrovnalosti, které vidím:
Podle mého názoru by měrná tepelná ztráta v prvním a druhém případě měla vycházet stejně. To mi ale nevychází - pro nucené větrání je měrná ztráta podstatně vyšší. Program počítá s menší výměnou vzduchu u přirozeného větrání, než, která je zadána?

Pokud porovnám druhý a třetí případ, neměla by tepelná ztráta větráním klesnout na polovinu a ne jen o třetinu? Program počítá s tak velkými ztrátami ve VZT jednotce?