Otázky:

prosím o některé informace ohledně výpočtu k Zelené úsporám:

1- Prosím o sdělení přesnosti výpočtu celkového obestavěného prostotu dle TNI 730329, kde má být stanoven přesně vypočtený objem % vzduchu z obestavěného prostoru. Započítávají se do tohoto prostoru střední nosné zdi i příčky?
Na totéž bych se chtěla zeptat ohledně podlahové plochy?
2- Zadáváme - li potřebu pomocné energie na provoz zóny (čerpadla, ventilátory) , vycházíme z obvyklých hodnot dle nápovědy a dům má 2 bytové jednotky - má se zadat dvojnásobné množství energie nebo program již počítá s tím , že jsem výše uvedla 2 byty?
3- Kam je lépe zahrnout stropní konstrukci nad sklepem, když v rámci zelené sklep do výpočtu nechci zahrnovat ale stropní konstrukce by se měla v rámci dotací zateplovat. Jestli mezi podlahy nebo stěny.
4-…větrání a chlazení…je pouze okny - proč musí být vždy energonositel?

Otázka:

Při posuzování konstrukce např. střechy, kdy spádovou vrstvu tvoří tepelná izolace (např . tepelně-izolační dílce z EPS) jsme doposud posuzoval konstrukci jako takovou na povrchové teploty a kondenzaci v nejvyšším a nejnižším místě tepelné izolace a součinitel prostupu tepla jsme stanovil z nejmenší tloušťky tepelné izolace.

V poslední době se ale setkávám s názorem, že lze uvažovat do výpočtu součinitele prostupu střední hodnotu neboli průměrnou tloušťku tepelné izolace nacházející se na ploše střechy. Chtěl jsem si tuto skutečnost ověřit v normách, ale nikde o této skutečnosti není žádná zmínka. Postup výpočtu, součinitele prostupu tepla se zkosenými vrstvami jsme nalezl v normě „ČSN EN ISO 6946 Stavební prvky a stavební konstrukce - Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla - Výpočtová metoda: 12.2008“, ale tam se taktéž nemluví o možnosti uvažování průměrné tloušťky tepelné izolace do výpočtu.

Jak to tedy prosím ve skutečnosti je, tzn. jakým způsobem by se měly tyto konstrukce navrhovat?

Otázka:

...Lze zahrnout solární systém, který se využívá na přípravu TUV do "energonositelů"?...