řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Modelování šikmé střechy u pozednice
Kategorie » téma: Area
24.06.2010 16.41 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 21578x
Otázka:
Řeším detail šikmé zateplené střechy u pozednice.
První problém byl s modelováním šikmé části, kdy jsem byl limitován max. počtem oblastí a okrajových podmínek.
Nevím, jaké je lepší řešení.
Nyní se mi zdá že namodelovaná délka šikmé části (b2) je malá a vliv tep. mostu pokračuje dále, než já jsem skončil.
Nevím, jestli je řešením šikmou část rozdělit na menší počet oblastí (obdelníků)... Nebo existuje jiné a elegantnější řešení, jak ty šikminy zadat.
Tepelná vodivost: deklarovaná a návrhová hodnota
Kategorie » téma: Stavební fyzika
14.06.2010 12.25 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 26502x
Otázka:
Výrobce uvádí v technickém listu tepelně izolačního materiálu deklarovaný součinitel tepelné vodivosti např. 0,039 (W/m.K). Ve výpočtu U mám ale správně použít návrhový součinitel tepelné vodivosti. Který je vyšší? A o kolik zhruba mám vodivost povýšit?
Zohlednění komerčních prostor v RD
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Energie » 01 Zóny
07.06.2010 17.22 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 22302x
Otázka:
Klient má rodinný dům, který má 3 bytové jednotky a 1 je využívána pro komerční prostory. Chtěla jsem se zeptat, zda při výpočtu použít stejnou metodiku, jako je pro bytové domy popsáno v TNI 730330. Tedy brát komerčně využívané patro jako samostatnou zónu, která se zahrnuje do výpočtu měrné potřeby tepla na vytápění a vnitřní teplota se bere co nejblíže skutečnosti nejvýše však 10°C. Nebo by se v případě rodinného domu postupovalo jinak?
Umístění dvojskla do dvojitého okna
Kategorie » téma: Stavební fyzika
03.06.2010 12.13 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 17645x
Otázka:
Připravuje se rekonstrukce bytových domů. V domech jsou dřevěná špaletová okna a nová okna budou vyrobena jako kopie stávajících. Na nátlak nájemníků (zvuková i tepelná izolace) přistoupila obec na myšlenku osazení oken ditermem.
Podmínkou Národního památkového ústavu je osadit diterm do vnitřních křídel oken tak, aby profilace vnějších oken a vnější vzhled budovy zůstaly beze změn.
Všechny tyto aspekty chápu ale obávám se zda je toto řešení technicky vpořádku. Diterm ve vnějších křídlech oken by možná zabránil rosení špalet.
Potřebná hloubka izolace u základu u silně zateplené podlahy
Kategorie » téma: Stavební fyzika
30.06.2010 21.21 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 22946x
Otázka:
Řeším detail soklové části rodinného domu. Jde mi o vysvětlení normy ČSN 73 0540:2-2007, která uvádí, že pro podlahy ve vzdálenosti 1 m od okraje budovy se uvažuje přísnější požadavek na U. Vzdálenost X = 1 m se bere od čeho?
- Od zateplovacího systému?
- Od tepelné izolace na soklu?
- Od vnitřního líce stěny?
Ve vzdálenosti X = 1 m se uvažuje hodnota U = 0,38 (W/m2.K) z tabulky 3. Pokud na vzdálenost X splňuje tepelná izolace součinitel prostupu tepla, pak zateplení soklu je jako doplňkové a nemusí se dodržet vzdálenost X = 1 m a také tím částečně eliminuji tepelný most dřevěného trámku uloženého na základové desce?
< 1 Stránka 2 3 4 5 6 7 .. 8 >