řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Modelování šikmé střechy u pozednice

Kategorie » téma: Area

24.06.2010 16.41 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 21578x

Otázka:

Řeším detail šikmé zateplené střechy u pozednice.
První problém byl s modelováním šikmé části, kdy jsem byl limitován max. počtem oblastí a okrajových podmínek.
Nevím, jaké je lepší řešení.
Nyní se mi zdá že namodelovaná délka šikmé části (b2) je malá a vliv tep. mostu pokračuje dále, než já jsem skončil.
Nevím, jestli je řešením šikmou část rozdělit na menší počet oblastí (obdelníků)... Nebo existuje jiné a elegantnější řešení, jak ty šikminy zadat.

Tepelná vodivost: deklarovaná a návrhová hodnota

Kategorie » téma: Stavební fyzika

14.06.2010 12.25 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 26502x

Otázka:

Výrobce uvádí v technickém listu tepelně izolačního materiálu deklarovaný součinitel tepelné vodivosti např. 0,039 (W/m.K). Ve výpočtu U mám ale správně použít návrhový součinitel tepelné vodivosti. Který je vyšší? A o kolik zhruba mám vodivost povýšit?

 

Zohlednění komerčních prostor v RD

Kategorie » téma: Energie » Obecně | Energie » 01 Zóny

07.06.2010 17.22 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 22302x

Otázka:

Klient má rodinný dům, který má 3 bytové jednotky a 1 je využívána pro komerční prostory. Chtěla jsem se zeptat, zda při výpočtu použít stejnou metodiku, jako je pro bytové domy popsáno v TNI 730330. Tedy brát komerčně využívané patro jako samostatnou zónu, která se zahrnuje do výpočtu měrné potřeby tepla na vytápění a vnitřní teplota se bere co nejblíže skutečnosti nejvýše však 10°C. Nebo by se v případě rodinného domu postupovalo jinak?

Umístění dvojskla do dvojitého okna

Kategorie » téma: Stavební fyzika

03.06.2010 12.13 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 17645x

Otázka:

Připravuje se rekonstrukce bytových domů. V domech jsou dřevěná špaletová okna a nová okna budou vyrobena jako kopie stávajících. Na nátlak nájemníků (zvuková i tepelná izolace) přistoupila obec na myšlenku osazení oken ditermem.

Podmínkou Národního památkového ústavu je osadit diterm do vnitřních křídel oken tak, aby profilace vnějších oken a vnější vzhled budovy zůstaly beze změn.

Všechny tyto aspekty chápu ale obávám se zda je toto řešení technicky vpořádku. Diterm ve vnějších křídlech oken by možná zabránil rosení špalet.

Potřebná hloubka izolace u základu u silně zateplené podlahy

Kategorie » téma: Stavební fyzika

30.06.2010 21.21 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 22946x

Otázka:

Řeším detail soklové části rodinného domu. Jde mi o vysvětlení normy ČSN 73 0540:2-2007, která uvádí, že pro podlahy ve vzdálenosti 1 m od okraje budovy se uvažuje přísnější požadavek na U. Vzdálenost X = 1 m se bere od čeho?

- Od zateplovacího systému?
- Od tepelné izolace na soklu?
- Od vnitřního líce stěny?

Ve vzdálenosti X = 1 m se uvažuje hodnota U = 0,38 (W/m2.K) z tabulky 3. Pokud na vzdálenost X splňuje tepelná izolace součinitel prostupu tepla, pak zateplení soklu je jako doplňkové a nemusí se dodržet vzdálenost X = 1 m a také tím částečně eliminuji tepelný most dřevěného trámku uloženého na základové desce?

< 1 Stránka 2 3 4 5 6 7 .. 8 >

Související weby:

www.kdata.cz - CAD software

www.kcad.cz - Stavební fyzika

www.datasystem.cz - Primární data

Stavební fyzika » Aktuality

29.10.2024 10.25 » Energie 2025.2 připravena

 Na kcad.cz je umístěna aktualizace Energie 2025.2

06.08.2024 14.55 » Energie 2025 a Basic

Energie 2025 je uvolněna k prodeji na www.kcad.cz, včetně volitelné varianty Energie Basic.