řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Spáry mezi prkny a jejich zohlednění ve výpočtu
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo
09.11.2010 17.23 | | Komentáře: 3 komentářů | Přečteno: 25488x
Otázka:
Na vnějším povrchu stropu pod půdou mám umístěna prkna, aby se po něm dalo chodit. Pokud by ale tato prkna měla opravdu mi=150, tak by docházelo na jejich spodním líci ke kondenzaci, což jsem si výpočtem ověřil. Vzhledem k tomu, že je požadováno, aby tento strop byl pochozí, musejí tam být buď prkna nebo OSB (či něco na tento způsob); předepsal jsem tedy dřevěná prkna s tím, že je třeba je namontovat s mezerami šířky 10 mm - z tohoto důvodu jsem poté "citem" snížil součinitel difuse dřeva na mi=3... Nevím, zda jsem tuto hodnotu odhadl reálně? Nebo Vás napadá případně jiné opatření, jak zabránit kondenzaci a zároveň mít podlahu pochozí?
Kam zadat lin. činitel pro uložení příček na základové desce
Kategorie » téma: Energie » 08 Tepelné mosty
22.11.2010 22.04 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 21023x
Otázka:
Kam mám zadávat liniovou tepelnou vazbu týkající se založení příček na základové desce?
Hodnocení součinitele prostupu tepla rozsáhlých podlah
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo | Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén
05.11.2010 21.21 | | Komentáře: 1 komentářů | Přečteno: 25113x
Otázka:
Dá se aplikovat poznámka 2 pod tabulkou 3 v ČSN 730540-2 o využití tepelné izolace kolem základů v případě hal nebo rozsáhlých administrativních prostor u hal?
Mám na mysli to, že když mám v 1np administrativní zázemí+recepci+šatny, tak abych nemusel plošně dávat do podlahy tepelnou izolaci, tak jí dám jen kolem základové části. Jde mi nyní především o splnění požadavku dle normy, ale především z hlediska finančního je pro mne méně nákladně zaizolovat soklovou část než plošně rozsáhlou administrativu(včetně zázemí) nebo halu.
To znamená, že při dosazování do programu Teplo budu jako tl. dosazovat tl. izolace kolem základů a nebo v případě že ponechám tepelnou izolaci podlahy, a zateplím soklovou část, tak toto zateplení zahrnu do skladby?
Posouzení konstrukcí sousedících s nevytápěným prostorem při výpočtu dle ČSN EN ISO 13 789
Kategorie » téma: Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor
29.11.2010 11.59 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 23880x
Otázka:
Při výpočtu panelového domu v Energii zadávám strojovny výtahů na střeše jako nevytápěné prostory a ztrátu přes ně počítám dle ČSN EN ISO 13789. Výsledným korekčním součinitelem "b" poté redukuji souč. prostupu tepla stropu ke strojovnám. Zajímalo by mne, jak je možné tento redukovaný souč. prostupu tepla posoudit z hlediska požadavků.
1) jestli je možné například vypočítat maximální požadovanou tepelnou ztrátu přes strop ke strojovně Hmax[W/K] = (Astr x Upož x b), přičemž Upož=0,60 W/m2K (strop k nevytápěnému prostoru) dle ČSN 730540 pro rozdíl teplot dt=20C bych přepočítal pro rozdíl teplot interiér-exteriér, tj. např. dt = 35C. Tuto ztrátu bych poté srovnal s výslednou ztrátou přes strojovnu dle výpočtu.
2) redukovaný součinitel prostupu tepla bych posoudil dle ČSN 73 0540 jako střešní konstrukci, tj. Upož = 0,24 W/m2K.
Předem děkuji za odpověď, zda je nějaký z uvedených postupů možné použít.
Rozsáhlá podlaha na zemině a její souč. prostupu tepla
Kategorie » téma: Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor
26.11.2010 20.44 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 28387x
Otázka:
Počítám energetický štítek obálky budovy. Jedná se o halový objekt, obdélníkového půdorysu 96,8x25,1 m, plocha je tedy 2430 m2, obvod 244 m. tepelný odpor podlahy 0,551 K.W/m2. Podle pomocného výpočtu v Energii mě vyšlo U = 0,221.
V porovnání se součinitelem prostupu tepla konstrukce (R=0,551, U= 1,82) je tedy v přepočtu činitel teplotní redukce b = 0,12.
Můžete mi prosím potvrdit, jestli je to tak správně? Ten rozdíl "U" se mi zdá strašně veliký, když vezmu v úvahu, že zjednodušeně se pro podlahy uvažuje b = 0,4.