Otázka:

Výrobce uvádí v technickém listu tepelně izolačního materiálu deklarovaný součinitel tepelné vodivosti např. 0,039 (W/m.K). Ve výpočtu U mám ale správně použít návrhový součinitel tepelné vodivosti. Který je vyšší? A o kolik zhruba mám vodivost povýšit?

Otázka:

Mám dotaz k ENERGIE 2010. Jedná se o kartu "Větrání zóny...". Položka účin. zpět. získáv. tepla.

Dle nápovědy F1 jsem pochopil, že pokud mám TČ, měl bych účinnost zpětného získávání tepla nechat rovnu 0? Je to tak? Nebo se zadá učinnost rekuperace 76%?

Popis: V domě je TČ vzduch-voda,využito k vytápění a přípravě TV. Dále nucené větrání s rekuperací o účinnosti 86%.

Otázka:

Chtěl bych Vás poprosit o konzultaci se zateplením fasády bazénové haly. Vnitřní návrhové podmínky počítám 29 stupňů a vnitřní vlhkost 70%. Požadovaná hodnota pro tyto návrhové podmínky Un=0,2 a vychází pro tyto skladby jen tak tak.

1. skladba: Stávající porobetonové tvárnice 250 mm + zateplení MV 140 mm

a) u kontaktního zateplení Mca = 0,73 < 0,1 nevyhovuje , roční bilance vyhovuje
b) u provětrávané fasády vlhkost uvnitř nekondenzuje

2.skladba: Nové tvárnice porotherm 300 mm + zateplení MV 140 mm

a) u kontaktního zateplení Mca = 0,77 < 0,1 nevyhovuje , roční bilance vyhovuje
b) u provětrávané fasády vlhkost uvnitř nekondenzuje

3.skladba: Nové tvárnice porotherm 440Si s tepelně izolační omítkou

a) u této skladby Mca = 0,23 < 0,5 vyhovuje , roční bilance také vyhovuje

Otázka č.1 : jak velký význam má počáteční vlhkost pórobetonu na výpočet? Můžu i přes ní použít zateplení s provětrávanou fasádou?
Otázka č.2 : Existuje nějaká možnost kontaktního zateplení fasády u této stavby bazénové haly?Nebo je nutné vždy dvouplášťové řešení?
Otázka č.3 : Pokud bych zvolil skladbu č.3 bez zateplení je určitě nutné posuzovat teplotní faktor v jednotlivých detailech?

Já bych byl pro varianty zateplení provětrávanou fasádou jak pro stávající pórobeton tak i pro nové keramické tvárnice. Je toto řešení možné?

Otázka:

Zpracovavam odborne posudky pro program Zelena usporam, systematicke tepelne mosty zapocitavam dle ČSN EN ISO 6946. V tom problem neni. Problem je, jak zapocitat nahodile tepelne mosty. Nikde jsem nejaky pausalni zpusob nenasel. Tak jsem se rozhodl ve vypoctu potreby tepla vzdy uvazovat se soucinitelem prostupu tepla o 0,01 W/m2K vetsim, nez vyjde a nez posuzuji s pozadavky CSN 730540. Napr. stena tezka vyjde U=0,25 W/m2K (vyhovi doporucene hodnote), ale ve vypoctu uvazuji U=0,26 W/m2K. Toto neuvazuji u "nezateplenych" konstrukci, jelikoz mnoho nahodilych tepelnych mostu zde muze fungovat jako izolant....napr. nejake dutiny a podob. Navic jsou vsechny vypocty na strane bezpecne.
Toto se vsak naprosto nesetkalo s pochopenim pri kontrolach posudku. A myslim, ze ani nepochopili o cem jsem mluvil a co znamena slovo "na strane bezpecne". Chtel bych se Vas tedy zeptat, co jsi o tomto zpusobu myslite a zda existuje najaky lepsi.

Otázka:

 Nedaří se mi splnit požadavek kategorie C u novostavby 6x6,5m, přízemní, s obytným podkrovím - objem 180m3, plocha 62m2. Všechno ostatní splním. Nemůžu využít vyjímku o podlahové ploše do 50m2. Podle diskuse na TZB-info se jedná o častý případ u malých objektů. Existuje nějaká cesta?