řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Nenulová potřeba tepla na vytápění v letních měsících coby důsledek uřednického působení
Kategorie » téma: Energie » Obecně
20.10.2010 17.42 | | Komentáře: 1 komentářů | Přečteno: 19394x
Otázka:
Chtěla bych se, prosím, zeptat, zda mi poradíte, kde jsem udělala chybu při zadávání typického RD ze 70. let (2 podlaží, nevyt. suterén, půda, nevyt. schodišťový prostor) do programu ENERGIE, pokud mi vychází v letních měsících nenulová potřeba tepla na vytápění (kolem 1 GJ). Týká se to všech mých projektů, které jsem do programu ENERGIE zadávala.
Myslím si, že vše potřebné - důležité pro výpočet (okrajové podmínky, vnitřní teplotu, tepelnou kapacitu zóny, vnitřní zisky, objem, podlahová plocha ... ) zadané mám.
Proč není stejný tok větráním při stejné výměně u přirozeného a nuceného větrání?
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny
30.10.2010 20.36 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 22673x
Otázka:
Při výpočtech v programu Energie jsem narazila na následující nesrovnalosti.
Zkoumám výhodnost nuceného větrání v porovnání s přirozeným. V prvním případě uvažuji přirozené větrání s výměnou n=0,36 1/h. V druhém případě uvažuji nucené větrání s výměnou n=0,36 1/h a bez rekuperace. Ve třetím případě uvažuji nucené větrání s výměnou n=0,36 1/h a s rekuperací účinnosti 50%.
Nesrovnalosti, které vidím:
Podle mého názoru by měrná tepelná ztráta v prvním a druhém případě měla vycházet stejně. To mi ale nevychází - pro nucené větrání je měrná ztráta podstatně vyšší. Program počítá s menší výměnou vzduchu u přirozeného větrání, než, která je zadána?
Pokud porovnám druhý a třetí případ, neměla by tepelná ztráta větráním klesnout na polovinu a ne jen o třetinu? Program počítá s tak velkými ztrátami ve VZT jednotce?
Jakou hodnotu tepelné propustnosti L uvažovat v dalších výpočtech?
Kategorie » téma: Area
29.10.2010 17.35 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 21663x
Otázka:
Měl bych jeden dotaz k Aree. Z výpočtu mi vyšla tepelná propustnost L pro prostředí 1 (-15 C) jako 0,41716 W/mK, pro prostředí 2 (21 C a Rsi=0,13) jako 0,02187 W/mK a pro prostředí 3 (21 C a Rsi=0,17) jako 0,37884 W/mK.
Pokud počítám psí (vnější rozměry), propustnost z int. do ext. bude v tomto případě 0,41716 nebo (0,02187 + 0,37884)? Podle mě by to mělo být to 0,02187 + 0,37884 (ztráta /kladné číslo/ z interiéru).
Když dám pomocný výpočet psí, tak ale Area vybere hodnotu tepelné propustnosti i int. do exteriéru 0,41716. Podle čeho ten program určí které to číslo vloží do toho pomocného výpočtu?
Ještě sem si udělal jeden model, s jinými přestupy a v tomto případě se do toho výpočtu převzala hodnota, která byla na řádku s exteriérem tedy opačně než předtím.
Vložení doporučené varianty do energetického štítku
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data
28.10.2010 12.14 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20326x
Otázka:
Provedl jsem výpočet stávajícího stavu budovy a následně jsem data vložil do Energetického štítku budovy. Nyní potřebuji do téhož štítku vložit data navrhovaného stavu, kde bude viditelný rozdíl v klasifikačním ukazateli Cl. Prostudoval jsem Blog, manuál k Energii, ale nikde jsem nenašel k mému problému odpověď.
Lineární činitel prostupu tepla základu stěny v případě podlahy pod terénem
Kategorie » téma: Area
27.10.2010 23.54 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 24265x
Otázka:
Počítám lineární činitel pro založení stěny standardním postupem podle EN ISO (2 výpočty, jeden detail v kompletním provedení, druhý bez stěny a základu). Podlahu mám ale umístěnou poměrně nízko - tepelná izolace v ní vychází pod terén:
Podlaha pod terénem |
Když stanovuji tep. tok zeminou (model s odstraněnou stěnou a základem), tak si nejsem jist, zda mám místo stěny dát zeminu či ne. Místo základu zeminu vložím, ale se stěnou si nejsem jist.