Otázka:

Když počítám podlahu na zemině u nevytápěného prostoru, nad nímž je vytápěný prostor - zadám si pomocný výpočet podle F2 a zadám položku suterén o nižší teplotě nebo jen podlaha na zemině? Pokud zadám suterén o nižší teplotě, tak vyplním všechny kolonky i tepelný odpor podlahy (tedy stropu mezi vytápěným prostorem a suterénem)?

Zmátl mě pracovník SFŽP, který mi tvrdí, že pro nevytápěný suterén mám pro výpočet U podlahy na zemině zadat při vyvolání výpočtu pouze podlahu na zemině a ne suterén o nižší teplotě.

Při výpočtu stávajícího a nového stavu mi vychází při systému výpočtu suterén o nižší teplotě U podlahy na zemině výrazně jiné, protože u nového stavu je strop nad suterénem už zateplený. Nevím jak se k tomu postavit, proto prosím o radu.

Otázka:

Řeším rekonstrukci mateřské školy. Uprostřed místnosti je cca pět sloupů rozměru 0,4 x 0,4 m, výšky cca 2,95 m. Nevím si rady se zadáním plochy sloupu do programu Simulace.....je možné použít při zadávání vnitřní konstrukce rozvinutou plochu sloupu (4 x 0,4 x 2,95 x 5) při uvažovaném součiniteli prostupu tepla U (omítka tl. 15 mm, ŽB kce tl. 400 mm, omítka tl. 15mm)?

Otázka:

Posuzuji obvodovou stěnu budovy bazénu, sprch, šaten a sauny.

1) Jedná se mi o to, jestli je lepší z hlediska šíření vlhkosti uvnitř konstrukce navrhnout jednoplášťovou konkrétně : keramický obklad +keramické zdivo P+D 300 mm + minerální vlna 180 mm + omítka, nebo dvouplášťovou obvodovou stěnu konkrétně : keramický obklad + keramické zdivo P+D 300 mm + minerální vlna 180 mm + vzduchová mezera 50 mm a vnější obklad z auqapanelů.

Když navrhnu jednoplášťovou stěnu, musí být podle mých výpočtů dodrženy následující podmínky :
- nesmí dojít k výpadku vzduchotechniky (musí být stále dodržena relativní vlhkost vnitřního vzduchu 50%)
- omítka na vnější straně zateplovacího systému musí mít faktor difúzního odporu max. 50 (nějaké lepší silikátové nebo silikonové omítky )

Pokud navrhnu dvouplášťové řešení, tak omítku řešit nemusím a teoreticky tato konstrukce částečně vydrží i výpadek vzduchotechniky na delší dobu.  Navíc tento výpočet byl proveden pro ustálený stav, kdy se neřeší vlhkostní setrvačnost, vliv vlhkosti na materiál a další vlivy. Znamená to tedy, že dvouplášťové řešení je v daném případě mnohem,, jistější,, zvýší se životnost konstrukce a projektant by se tímto mohl vyhnou případným problémům?. Je toto uvažování správné?.

2) Při návrhu tloušťky větrané vzduchové vrstvy mezi ocelovými rošty pro auqapanely v programu Mezera mi vychází při bezvětří tl. min. 20 mm při malých rozměrech otvorů. Není to nějak málo? (úsek šířky 0,6 m a výšky 3 - 9 m). Pokud nechám předběžný návrh 50 mm budu na straně bezpečné?

Otázka:

Modelovala jsem detail v programu Area. Existují tam 3 různá prostředí. Okrajové podmínky jsem zadala podle Vaší odpovědi na jeden dotaz na blogu.Získala jsem propustnost L1,2; L1,3 a L2,3. Ale teď jsi nejsem jistá jaké "příslušné délky" u pomocného výpočtu pro výpočet psí zádávat pro jednotlivé propustnosti, abych získala psí 1,2; psí 1,3; psí 2,3.

Otázka:

Počítám energetický štítek obálky budovy. Jedná se o halový objekt, obdélníkového půdorysu 96,8x25,1 m, plocha je tedy 2430 m2, obvod 244 m. tepelný odpor podlahy 0,551 K.W/m2. Podle pomocného výpočtu v Energii mě vyšlo U = 0,221.
V porovnání se součinitelem prostupu tepla konstrukce (R=0,551, U= 1,82) je tedy v přepočtu činitel teplotní redukce b = 0,12.

Můžete mi prosím potvrdit, jestli je to tak správně? Ten rozdíl "U" se mi zdá strašně veliký, když vezmu v úvahu, že zjednodušeně se pro podlahy uvažuje b = 0,4.