Vážení zákazníci,

Zjistili jsme, že někteří z Vás mají problém se stažením programu Teplo 2014 - Ti, kteří používají antivirový program AVAST, který hlásí že instalace je zavirovaná. Tento problém jsme u AVASTU řešili již dříve u Energie 2013, kde šlo o stejný poplach a AVAST nám pak následně potvrdil, že jde o poplach falešný - a opravili svou virovou databázi. Předpokládáme, že u Tepla 2014 jde o totéž, naše programy samozřejmě jsou kontrolovány. Výrobci AVASTU byli kontaktování s žádostí o vyjádření. Prozatím je ale nutné AVAST dočasně vypnout, pokud si chcete nové Teplo stáhnout.

Omlouváme se za komplikace, ale zdá se, že chyba není na naší straně...

Update: byl to skutečně opět planý poplach, v další definici virů AVASTU by to mělo být opraveno

Tým K-CAD

Otázka:

Posuzujeme střechu nad nevytápěným objektem hromadných garáží. Ve stávajícím stavu je na stropní kci proveden škvárový násyp 0-350 mm + bet. mazanina bez sítě a bez dilatování tl. 50-100 mm. Střecha je ve velmi špatném stavu (bet. mazanina je v některých místech vzdutá až o 250 mm, pásy kolem atik utržené, ve škvárovém násypu byl zjištěn vysoký obsah vlhkosti).

Družstvo si nechalo vypracovat projekt, který navrhl vše odstranit a provést nově (spádové klíny z EPS + živičná hydroizolace). Návrh je v pořádku, ale problém je s financemi.

V případě ponechání vlhké škváry a provedení nové mazaniny + hydroizolace nebo použití škváry pro provedení škvárobetonu + bet. mazaniny bude v obou případech ve skladbě zabudována nějaká vlhkost.

Pokoušel jsem se tento stav prověřit v programu Teplo 2011 s uvažováním zabudované vlhkosti 10% se započtením redistribuce vlhkosti. Nyní se dostávám k dotazu:

Nevím jak je možné prověřit chování zabudované vlhkosti v konstrukci nevytápěného ani netemperovaného objektu. V základní nabídce jsou uvedeny jen stavby vytápěné, temperované s pevně danou okrajovou podmínkou pro interiér. Pokud si např. zvolím garáže chráněné proti mrazu průměrné měsíční teploty pro výpočet bilance dle ČSN 13788 tak mi automaticky se vyplní teplota Tai = 5°C (stejná pro všechny měsíce) a vlhkost Fii (např. v letních obdobích 100%).

Teploty Tii si  v jednotlivých měsících upravím dle odhadované možné teploty. 
Nevím zda takto postupuji správně, ale výpočty se mi nějak nezdají (porovnával jsem skladbu s finálním živičným pásem a mPVC).

Otázka:

V souvislosti s problematikou posuzování ENB jsem narazil na (dle mého názoru) neřešený problém v metodice výpočtu, který vede k velkému rozptylu hodnot EN.

Podle přílohy 1 vyhlášky 78 se mají pro výpočet referenčního Uem,R použít požadované součinitele prostupu tepla konstrukcí podle ČSN 730540-2:2011. Pro běžné budovy / zóny v rozmezí převažujících teplot 18-22°C není problém. Ten nastává při posuzování zón s nižší převažující teplotou.

Příklad: mám technické zázemí objektu (např.sklad, garáž, kotelnu..) s temperační teplotou +8°C. Pro obvodovou zeď pak platí hodnota Un20*e1 - dle tab.3 v normě tedy 0,75*(16/(8-4)) =3W/m2K. A když tuto hodnotu použiji pro výpočet referenčního Uem,R, tak mi vyjde velmi vysoká hodnota.

Praktickým dopadem je, že pokud si jednoduchý objekt (příklad rodinného domu) vhodně prozónuji, pak se uměle "vylepší" hodnocení EN oproti stejnému objektu při jednozónovém hodnocení. Vylepšení vlastně spočívá ve zhoršení parametrů referenčního objektu vlivem použití součinitele e1. Dle mého názoru tady dochází k jakési duplicitě při zohlednění skutečné vnitřní teploty v zóně.