V nepravidelném občasníku budeme připomínat některé závažné problémy, které jsme řešili na tomto blogu v minulosti. Snad to bude užitečné nejen pro naše začínající kolegy...

První retro téma se týká výpočtu referenční dodané energie na osvětlení u nebytových budov, které mně samotnému připomněla diskuse s Ing. Chmelou pod příspěvkem http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vliv-zmeny-osvetleni-na-vysledky-vypoctu-energeticke-narocnosti-budovy/#1023. Protože ale komentáře pod články na webu řada lidí zásadně nečte, tak je možné, že by její obsah trochu zapadl - a to by byla, myslím, škoda. Hlavní části diskuse proto přetiskuji v tomto samostatném článku.

O problému výpočtu referenční dodané energie na osvětlení se živě diskutovalo během roku 2013, tj. po vydání vyhlášky 78/2013 Sb., kdy se poměrně rychle ukázalo, že při hodnocení občanských a výrobních budov s vyšší požadovanou osvětleností (nad cca 100 lx) vycházejí pro příslušnou referenční budovu naprosto nerealisticky vysoké dodané energie na osvětlení... a následně pak i nerealisticky nízké dodané energie na vytápění. Hodnocená budova následně vycházela skvěle z hlediska osvětlení (třída A-B) a mizerně z hlediska vytápění (třída D-G).

Otázka:

Zkoušel jsem ověřit vliv zadání konstrukcí mezi dvěma zónami na hodnotu Uem a zatřídění A-G.

Zadal jsem dělící konstrukce na formulář pro stěny a střechu a přiřadil jsem jim nízkou hodnotu činitele b=0,24 (odpovídá teplotě ve vedlejší zóně 10 C, když je v zadávané zóně teplota 20 C). Vyšel mi ovšem citelně vyšší průměrný součinitel Uem a třída se mi zhoršila z A na C (lepší výsledky platí pro stav bez zadání vnitřních stěn mezi zónami). Čím to je?

Otázka:

Chtěl bych se zeptat, zda se při výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla Uem uvažuje s konstrukcemi mezi zónami vytápěnými na odlišnou teplotu (např. 20 st. C a 15 st. C).

Už delší dobu přemýšlím o tom, že by možná nebylo špatné přerušit občas nepřetržitý proud technických informací na našem blogu i nějakou informací či spíše pozvánkou do světa umění. A nejlépe asi výtvarného, protože to je mnohým architektům a inženýrům docela blízké. Ne, není třeba se obávat, že byste u nás nově četli kunsthistorické rozbory a marně přemýšleli o tom, co přesně znamená restrukturalizace destruovaných stop ukončené přítomnosti kočky v životě umělce. Najdete tu spíš upozornění na výstavy, které vám mohly uniknout a které by vás přitom mohly inspirovat třeba k nedělnímu výletu.

Takovou výstavou může být tento týden končící výběr maleb Kamila Lhotáka z let 1938 až 1965 v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích...

Otázka:

Z provedených výpočtů mi vychází, že když uvažuji úsporné osvětlení, tak mi budova "spadne" o kategorii dvě níže než s neúsporným osvětlením. Musím se proto ptát, zdali není chyba ve výpočetním postupu nebo ve vyhlášce.