Otázka:

Když se počítá využitelnost elektřiny z fotovoltaiky pro program NZÚ, je nutné vycházet z roční spotřeby elektřiny z faktury. Roční spotřebu elektřiny tedy zadávám na příslušný formulář jako "přímé zadání známé spotřeby (např. podle faktur)".

Je třeba při tomto způsobu zadání dále zadávat celý systém TZB (zdroje vytápění, ohřev TV, soláry)? respektive je výpočet výroby a využitelnosti elektřiny z FVE propojený se zadáním na záložkách TZB systému? Je třeba při tomto způsobu zadání dále namodelovat objekt (obalové konstrukce, nevytápěné prostory, vytápěný objem zóny, apod)? nebo celý výpočet vychází ze zadané celkové spotřeby elektřiny a zvolené třídy typového diagramu dodávky?

Otázka:

Hodnotíme RD, který bude vytápěn elektrokotlem, ovšem teplá voda bude připravována s pomocí tepelného čerpadla. TČ nebude tedy využito na vytápění.

Nevíme si rady, jak správně zadat tyto zdroje. Pokud totiž tepelné čerpadlo nezadám do záložky Zdroje tepla, pak nemůžu v záložce způsobu ohřevu TV zaškrtnout, že voda je ohřívána tepelným čerpadlem.

Jaký poměr tedy zadat mezi elektřinou a tepelným čerpadlem v záložce zdroje, tak aby to odpovídalo způsobu využití. Zatím jsme poměr dali 99% elektřina a 1% tepelné čerpadlo, ale nevíme jestli je tato úvaha správná.

Během jara 2017 uvolníme do distribuce nové verze programů Area, Cube3D, Mezera, Simulace, Teplo a Ztráty. Aktualizované programy přinášejí kromě úprav kvůli změně slovenské normy STN 730540-2/Z1 i řadu nových funkcí především v uživatelském rozhraní (programy nyní např. umožňují vložit automaticky do protokolů o výpočtu grafické výstupy podle volby uživatele).

Nejvíce změn proběhlo v programu Teplo 2017, který mimo jiné nově stanovuje, kolik dnů v roce se relativní vlhkost v jednotlivých materiálech pohybuje v rozmezí 0-60 %, 60-70%, 70-80%, 80-90% a 90-100%. Přehled délek trvání uvedených intervalů relativní vlhkosti v jednotlivých vrstvách se tiskne na závěr protokolu o výpočtu:

Teplo 2017: Tisk rozmezí RH a počty dnů jejich trvání

ZOOM: Modelování vytápěného schodiště do suterénu

V dalším detailním návodu se podíváme na to, jakým způsobem lze při výpočtu energetické náročnosti budovy zohlednit situaci, kdy do nevytápěného suterénu vede schodiště, které není nijak stavebně odděleno od vytápěného 1. NP. Inspirací byl následující dotaz:

V Energii zadávám strop nad suterénem, kde mám vnitřní schodiště z 1NP do 1PP. Má se zadávat v záložce "podlahy a suterén" jen R stropu suterénu nebo průměrný R (strop suterénu, stěny k vnitřnímu schodišti do suterénu, atd.) a nebo to zadávat v záložce "nevytápěné prostory"?

Otázka:

Nesouhlasím s vaším názorem vyjádřeným v článku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vnitrni-delici-konstrukce-mezi-zonami-a-vypocet-prumerneho-soucinitele-prostupu-tepla-budovy/.

Podle definice obálky budovy v zákoně č. 406/2000 Sb., (§2 odst. 1 písm. t)) je "obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu".

Z této definice je zcela jasné, že do obálky budovy patří i kce mezi zónami.