Už delší dobu přemýšlím o tom, že by možná nebylo špatné přerušit občas nepřetržitý proud technických informací na našem blogu i nějakou informací či spíše pozvánkou do světa umění. A nejlépe asi výtvarného, protože to je mnohým architektům a inženýrům docela blízké. Ne, není třeba se obávat, že byste u nás nově četli kunsthistorické rozbory a marně přemýšleli o tom, co přesně znamená restrukturalizace destruovaných stop ukončené přítomnosti kočky v životě umělce. Najdete tu spíš upozornění na výstavy, které vám mohly uniknout a které by vás přitom mohly inspirovat třeba k nedělnímu výletu.

Takovou výstavou může být tento týden končící výběr maleb Kamila Lhotáka z let 1938 až 1965 v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích...

Během jara 2017 uvolníme do distribuce nové verze programů Area, Cube3D, Mezera, Simulace, Teplo a Ztráty. Aktualizované programy přinášejí kromě úprav kvůli změně slovenské normy STN 730540-2/Z1 i řadu nových funkcí především v uživatelském rozhraní (programy nyní např. umožňují vložit automaticky do protokolů o výpočtu grafické výstupy podle volby uživatele).

Nejvíce změn proběhlo v programu Teplo 2017, který mimo jiné nově stanovuje, kolik dnů v roce se relativní vlhkost v jednotlivých materiálech pohybuje v rozmezí 0-60 %, 60-70%, 70-80%, 80-90% a 90-100%. Přehled délek trvání uvedených intervalů relativní vlhkosti v jednotlivých vrstvách se tiskne na závěr protokolu o výpočtu:

Teplo 2017: Tisk rozmezí RH a počty dnů jejich trvání

V nepravidelném občasníku budeme připomínat některé závažné problémy, které jsme řešili na tomto blogu v minulosti. Snad to bude užitečné nejen pro naše začínající kolegy...

První retro téma se týká výpočtu referenční dodané energie na osvětlení u nebytových budov, které mně samotnému připomněla diskuse s Ing. Chmelou pod příspěvkem http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vliv-zmeny-osvetleni-na-vysledky-vypoctu-energeticke-narocnosti-budovy/#1023. Protože ale komentáře pod články na webu řada lidí zásadně nečte, tak je možné, že by její obsah trochu zapadl - a to by byla, myslím, škoda. Hlavní části diskuse proto přetiskuji v tomto samostatném článku.

O problému výpočtu referenční dodané energie na osvětlení se živě diskutovalo během roku 2013, tj. po vydání vyhlášky 78/2013 Sb., kdy se poměrně rychle ukázalo, že při hodnocení občanských a výrobních budov s vyšší požadovanou osvětleností (nad cca 100 lx) vycházejí pro příslušnou referenční budovu naprosto nerealisticky vysoké dodané energie na osvětlení... a následně pak i nerealisticky nízké dodané energie na vytápění. Hodnocená budova následně vycházela skvěle z hlediska osvětlení (třída A-B) a mizerně z hlediska vytápění (třída D-G).

Otázka:

Když se počítá využitelnost elektřiny z fotovoltaiky pro program NZÚ, je nutné vycházet z roční spotřeby elektřiny z faktury. Roční spotřebu elektřiny tedy zadávám na příslušný formulář jako "přímé zadání známé spotřeby (např. podle faktur)".

Je třeba při tomto způsobu zadání dále zadávat celý systém TZB (zdroje vytápění, ohřev TV, soláry)? respektive je výpočet výroby a využitelnosti elektřiny z FVE propojený se zadáním na záložkách TZB systému? Je třeba při tomto způsobu zadání dále namodelovat objekt (obalové konstrukce, nevytápěné prostory, vytápěný objem zóny, apod)? nebo celý výpočet vychází ze zadané celkové spotřeby elektřiny a zvolené třídy typového diagramu dodávky?

Otázka:

Z provedených výpočtů mi vychází, že když uvažuji úsporné osvětlení, tak mi budova "spadne" o kategorii dvě níže než s neúsporným osvětlením. Musím se proto ptát, zdali není chyba ve výpočetním postupu nebo ve vyhlášce.