řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Zadání vnitřní teploty v sauně při výpočtu energetické náročnosti a několik širších souvislostí
Kategorie » téma:
21.02.2017 21.06 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 23661x
Otázka:
Chtěla bych Vás poprosit o názor k záležitosti budovy určené k wellnes, která obsahuje několik saun. Při řešení ENB chci sauny vyčlenit do jedné zóny a uvažuji jakou navrhnout vnitří teplotu. Zda mám počítat teplotu 80°C (110 °C) + přerušované vytápění?
RETRO: Výpočet referenční dodané energie na osvětlení pro nebytové stavby
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny | Energie » 09 Výstupní data
17.02.2017 23.36 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 39397x
V nepravidelném občasníku budeme připomínat některé závažné problémy, které jsme řešili na tomto blogu v minulosti. Snad to bude užitečné nejen pro naše začínající kolegy...
První retro téma se týká výpočtu referenční dodané energie na osvětlení u nebytových budov, které mně samotnému připomněla diskuse s Ing. Chmelou pod příspěvkem http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vliv-zmeny-osvetleni-na-vysledky-vypoctu-energeticke-narocnosti-budovy/#1023. Protože ale komentáře pod články na webu řada lidí zásadně nečte, tak je možné, že by její obsah trochu zapadl - a to by byla, myslím, škoda. Hlavní části diskuse proto přetiskuji v tomto samostatném článku.
O problému výpočtu referenční dodané energie na osvětlení se živě diskutovalo během roku 2013, tj. po vydání vyhlášky 78/2013 Sb., kdy se poměrně rychle ukázalo, že při hodnocení občanských a výrobních budov s vyšší požadovanou osvětleností (nad cca 100 lx) vycházejí pro příslušnou referenční budovu naprosto nerealisticky vysoké dodané energie na osvětlení... a následně pak i nerealisticky nízké dodané energie na vytápění. Hodnocená budova následně vycházela skvěle z hlediska osvětlení (třída A-B) a mizerně z hlediska vytápění (třída D-G).
Vnitřní dělící konstrukce mezi zónami a výpočet průměrného součinitele prostupu tepla budovy
Kategorie » téma: Normy a vyhlášky
23.02.2017 23.31 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 32839x
Otázka:
Chtěl bych se zeptat, zda se při výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla Uem uvažuje s konstrukcemi mezi zónami vytápěnými na odlišnou teplotu (např. 20 st. C a 15 st. C).
Pohled do jiného světa...
Kategorie » téma: Do jiného světa...
28.02.2017 19.41 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 34138x
Už delší dobu přemýšlím o tom, že by možná nebylo špatné přerušit občas nepřetržitý proud technických informací na našem blogu i nějakou informací či spíše pozvánkou do světa umění. A nejlépe asi výtvarného, protože to je mnohým architektům a inženýrům docela blízké. Ne, není třeba se obávat, že byste u nás nově četli kunsthistorické rozbory a marně přemýšleli o tom, co přesně znamená restrukturalizace destruovaných stop ukončené přítomnosti kočky v životě umělce. Najdete tu spíš upozornění na výstavy, které vám mohly uniknout a které by vás přitom mohly inspirovat třeba k nedělnímu výletu.
Takovou výstavou může být tento týden končící výběr maleb Kamila Lhotáka z let 1938 až 1965 v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích...
Existuje povinnost používat při zpracování PENB vnitřní teplotu v budově jen podle ČSN 730540-3?
Kategorie » téma: Energie » 10 Ostatní | Normy a vyhlášky
23.02.2017 22.19 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 34008x
Otázka:
V příloze č.1 vyhlášky 78/2013 Sb. je u rovnice (2) uvedeno, že převažující návrhová vnitřní teplota Theta,im se má uvažovat podle ČSN 730540-2. Znamená to, že musím při zpracování energetického průkazu vždycky použít vnitřní teplotu podle ČSN 730540, i když je v budově např. prováděna činnost, pro kterou je podle Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci) požadovaná jiná teplota, než je uvedena v ČSN 730540?
Tuto úvahu u mne vyprovokoval podnět kolegy, že pro hodnocení EN budov se musí používat teploty uvedené v ČSN 730540-3 v normativní příloze I, protože je to tak uvedeno v příloze č. 1 u rovnice (2) ve vyhlášce 78.