řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
RETRO: Jak zadat zasklení při výpočtu 2D teplotního pole?
Kategorie » téma: Area
06.10.2017 19.43 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 47606x
Pokud se hodnotí dvourozměrné šíření tepla a vodní páry v detailech ostění, nadpraží a parapetů, je vhodné přizpůsobit míru podrobnosti modelu okna účelu výpočtu. Praktikům je dobře známo, že při výpočtu tepelných toků (tepelná propustnost, lineární činitel prostupu tepla) lze rám okna a zasklení modelovat celkem "hrubě", zatímco při výpočtu povrchových teplot je třeba výplň otvoru modelovat daleko podrobněji - ba dokonce zcela věrně skutečnosti, pokud je cílem stanovení povrchových teplot přímo na okně či dveřích.
Ať už je ale cíl výpočtu jakýkoli, vždy se musí zadat vlastnosti plynových výplní v zasklení. Stručně se tohoto problému dotkl i čtyři roky starý příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/izolacni-dvojsklo-ekv-lambda/?pg=8, ale možná bude užitečné podívat se na postup zadání znovu a podrobněji a přidat i trochu TEORIE ukazující, že vytvoření zjednodušeného modelu zasklení a celého okna nemusí být vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Příspěvek tak můžeme zařadit rovnou do dvou našich volných seriálů...
Co vlastně vyjadřuje lineární činitel prostupu tepla?
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Area
26.10.2017 19.40 | | Komentáře: 5 komentářů | Přečteno: 51039x
TEORIE: Tajemné Ψ a jeho fyzikální význam
Lineární činitel prostupu tepla je jednou z nejzajímavějších stavebně fyzikálních veličin, i když to jeho málo nápadné jméno a stejně nenápadná základní definice nijak nenaznačuje. Ve skutečnosti bychom ho ale mohli bez přehánění nazvat chameleonem stavební fyziky - tak různé podoby na sebe může brát. Podívejme se na jeho fyzikální význam trochu blíže. Inspirací příspěvku byl následující dotaz:
Když se počítá lineární činitel rohu nezateplené stěny, např. cihla plná 450 mm, tak hodnota Ψ vyjde např. -0,900 W/mK. Když se počítá roh nové zateplené stěny, tak je ta hodnota např. 0,096 W/mK. Jaké je vysvětlení, že je ta nezateplená stěna "lepší"?
Podlaha na zemině a tab. a1 v PENB: jaké hodnoty se tisknou a co se z nich dá a nedá poznat
Kategorie » téma: Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Normy a vyhlášky
09.10.2017 15.42 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 56811x
Otázka:
Zpracovávám PENB výrobní haly, přičemž podlahu spočítám podle ČSN EN ISO 13370.
V tabulce PENB A.1. se objeví součinitel prostupu tepla podlahy bez vlivu zeminy (3,704W/m2K). To znamená, že konstrukce nevyhovuje. Neměl by se tam spíš zapsat součinitel prostupu tepla mezi interiérem a exteriérem U (0,389 W/m2K), který obsahuje činitel teplotní redukce b?
Jaká z těchto hodnot se v programu zadává pro výpočet UemR referenční budovy?
Nová EN 15193 (Energetická náročnost budov - Energetické požadavky na osvětlení) a Energie 2017
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny
12.10.2017 20.35 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 58455x
Otázka:
Od 1.10.2017 platí již nová norma ČSN EN 15193:2017 (energetická náročnost osvětlení) a především neplatí původní norma. Chtěl jsem se zeptat, zda je v programu ENERGIE 2017 implementována již nová verze normy.
Zadání snížené teploty větracího vzduchu při výpočtu tepelné stability v letním období
Kategorie » téma: Simulace
31.10.2017 17.03 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 35973x
Otázka:
Chtěl bych se zeptat, jakým způsobem správně zohlednit nucené větrání s mírným chlazením přívodního vzduchu při výpočtu letní stability místnosti. Podle zprávy VZT se bude venkovní vzduch chladit o 6 C vůči venkovní teplotě.