V nepravidelném občasníku budeme připomínat některé závažné problémy, které jsme řešili na tomto blogu v minulosti. Snad to bude užitečné nejen pro naše začínající kolegy...

První retro téma se týká výpočtu referenční dodané energie na osvětlení u nebytových budov, které mně samotnému připomněla diskuse s Ing. Chmelou pod příspěvkem http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vliv-zmeny-osvetleni-na-vysledky-vypoctu-energeticke-narocnosti-budovy/#1023. Protože ale komentáře pod články na webu řada lidí zásadně nečte, tak je možné, že by její obsah trochu zapadl - a to by byla, myslím, škoda. Hlavní části diskuse proto přetiskuji v tomto samostatném článku.

O problému výpočtu referenční dodané energie na osvětlení se živě diskutovalo během roku 2013, tj. po vydání vyhlášky 78/2013 Sb., kdy se poměrně rychle ukázalo, že při hodnocení občanských a výrobních budov s vyšší požadovanou osvětleností (nad cca 100 lx) vycházejí pro příslušnou referenční budovu naprosto nerealisticky vysoké dodané energie na osvětlení... a následně pak i nerealisticky nízké dodané energie na vytápění. Hodnocená budova následně vycházela skvěle z hlediska osvětlení (třída A-B) a mizerně z hlediska vytápění (třída D-G).

Otázka:

Mám RD jako 2 zóny (byty a ordinace v přízemí)se společným zdrojem tepla a společným zásobníkem TV. Můj dotaz je, zda rozdělovat velikost zásobníku TV v poměru velikosti zón včetně poté odpovídající měrné tepelné ztráty zásobníku.

Otázka:

Hodnotím využitelnost FV systému v RD, kde je akumulační nádrž pro přípravu TV (standardně ohřívaná elektrickým kotlem). Potřebuji zadat akumulaci přebytků z FVE do této akumulační nádrže. Bez zadání akumulace do nádrže mi vychází velmi malá míra využití elektřiny z FVE.