Pohled do jiného světa...

Už delší dobu přemýšlím o tom, že by možná nebylo špatné přerušit občas nepřetržitý proud technických informací na našem blogu i nějakou informací či spíše pozvánkou do světa umění. A nejlépe asi výtvarného, protože to je mnohým architektům a inženýrům docela blízké. Ne, není třeba se obávat, že byste u nás nově četli kunsthistorické rozbory a marně přemýšleli o tom, co přesně znamená restrukturalizace destruovaných stop ukončené přítomnosti kočky v životě umělce. Najdete tu spíš upozornění na výstavy, které vám mohly uniknout a které by vás přitom mohly inspirovat třeba k nedělnímu výletu.

Takovou výstavou může být tento týden končící výběr maleb Kamila Lhotáka z let 1938 až 1965 v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích...

Výstava není příliš rozsáhlá (cca 50 děl), ale je unikátní tím, že díla jsou vybrána převážně ze soukromých sbírek. I Lhotákův fanoušek na ní proto najde práce, které dosud nikde neviděl. Řada maleb pochází navíc z úplně počátečního období Lhotákovy tvorby, takže na nich lze velmi pěkně sledovat jeho umělecký vývoj. Mimořádný zážitek poskytují především precizní práce většího formátu: neobvyklý pohled z ptačí perspektivy v Balónu nad krajinou, surreálná louka s množstvím podivných stroječků v Balonech na louce, bílá rovina jezera Bonneville se stany a měřícími přístroji nachystanými k zaznamenání dalšího rychlostního rekordu v Bonneville Salt-Beds či zcela mimořádná Krajina oživená stroji (námětem i technikou malby). K výstavě byl vydán také pěkný katalog.

Druhou mimořádnou - a podstatně rozsáhlejší - výstavou je reprezentativní přehlídka českého a slovenského umění 60. let 20. století Příliš mnoho zubů v pražském Muzeu Kampa. Trvá až do dubna 2017 a najít na ní lze díla vybraná ze sbírek dvou galerií: Galerie Zlatá husa a Muzea Kampa. To sice na první pohled nevypadá příliš velkolepě, ale první zdání klame. Sbírky obou galerií mapují dané období do hloubky a s pomocí takového množství výjimečných děl, že výstava na nepřipraveného návštěvníka zapůsobí až ohromujícím dojmem. Zvláště když i samotná koncepce výstavy je zcela srozumitelná, jasná a přehledná, takže není příliš těžké porozumět jednotlivým uměleckým tendencím.

Po odchodu z výstavy bude asi ledaskdo přemýšlet o tom, zda by takto skvělou výstavu o dané dekádě dokázala ze svých sbírek složit sama Národní galerie. A pokud má návštěvník v čerstvé paměti procházku některým ze zahraničních muzeí zaměřených na stejné historické období, tak rozhodně musí přemýšlet o tom, kolik z našich tehdejších aktivních umělců by bez problému obstálo ve světové konkurenci - pokud by jim to bylo vůbec umožněno.

Mnoho fotografií z výstavy ukazuje stránka http://martinfryc.eu/vystavy/vernisaz-prilis-mnoho-zubu-ceske-a-slovenske-umeni-sedesatych-let-ze-sbirek-galerie-zlata-husa-a-musea-kampa/. Chybí na nich ovšem velkoformátová práce Mikuláše Medka, která vznikla pro Československé aerolinie a kterou je skutečně nutné vidět na vlastní oči.

Sběratele uměleckých publikací i zde potěší skvěle vypravený katalog.

Zbyněk Svoboda