Otázka:

Chtěl bych se zeptat na správný způsob zahrnutí vlivu provětrávacích kanálků ve skladbě stávajícího střešního souvrství panelového domu. Souvrství na panelu je tvořeno spádovou vrstvou z keramzitu (tl. ~250mm), heraklitovými deskami (35mm), foalbitem, rohoží KSD 400 (50mm) a dále vrstvami živičných a foliových izolací (v ploše je to různé dle různých historických oprav).

Ve vrstvě heraklitu jsou provedeny mezi deskami provětrávací kanálky šířky 40mm (plocha kanálků tvoří cca 10% plochy střechy) s vyústěním do obvodového kanálu vedeného kolem atiky, který je odvětraný malými otvory skrz atiku (á 1200 mm, průměr 40mm, plocha je ještě zmenšená kovovou síťkou proti ptákům).

Plocha odvětrávacích otvorů vychází cca 225 mm2/m2 plochy střechy. Dle normy ČSN EN ISO 6946 (nic bližšího této problematice jsem nenašel) by se mělo jednat o nevětranou vzduchovou vrstvu (do 500 mm2 větracích otvorů/m2 střechy). Norma se sice týká celoplošné vzduchové vrstvy, ale tím, že se jedná pouze o kanálky, které představují mnohem větší odpor pro proudění vzduchu, by se měl vliv provětrávání logicky ještě výrazně snížit. Dle mého závěru by tedy mělo být zcela korektní při výpočtu v Teple pouze zohlednil vliv odvětrávacích kanálků pomocí ekvivalentní tepelné vodivosti vrstvy heraklitu nebo zjednodušeně pomocí přirážky Delta U (výpočet dle poměru plochy heraklitu a kanálků jako nevětraná vzduchová vrstva příslušné tloušťky). Je to takto správně?

---

Zbývající část článku je přístupná pouze pro přihlášené čtenáře.

Přihlášení | Bezplatná a rychlá registrace

---