řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Nový zdroj tepla v přístavbě

Kategorie » téma: Energie » 10 Ostatní | Normy a vyhlášky

21.02.2024 09.47 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 4 komentářů | Přečteno: 16104x

Otázka:

Mám stávající bytový dům a k němu je dlouhou chodbou připojena nová část. Tato nová část obálkou budovy přesahuje 25%, takže na dům bude potřeba PENB (stávající+přístava = větší změna dokončené budovy). Majitel chce v nové části přístavby topit jen elektrikou.

Pokud budu celou stavbu hodnotit jako větší změnu dokončené budovy, přes §6 odstavec 2 vyhlášky o ENB, písmeno d):

"d) hodnota ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy pro všechny měněné technické systémy budovy uvedeného v § 3 odst. 1 písm. f) není nižší než referenční hodnota tohoto ukazatele energetické náročnosti uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 1 k této vyhlášce."

Tak to znamená , že v tomto případě vytápění elektrikou projde? 

O podlahách na zemině s větranými vzduchovými vrstvami vytvořenými tvarovkami typu Iglu jsme už na blogu několikrát diskutovali. Po čase se k tomuto tématu vracíme, ale tentokrát více z hlediska modelování těchto konstrukcí do výpočtu energetické náročnosti budovy.

A jako bonus přidáváme komentář k hodnocení podlah na zemině s odvětraným podložím coby protiradonovým opatřením. Inspirací pro článek byl následující dotaz:


Hledal jsem u Vás na forum jak dobře zadat u rekonstrukce provetravanou podlahu systemu iglu a našel jsem jen z roku 2018 kde jste radil stranu bezpečnou a to je venkovní prostor.

Neposunuli jsme se za tech par let k nějakému jinému řešení?

Jde především o to jaké použít Un20. Pokud máme rekonstrukci, tak dostat se na doporučenou hodnotu 0,16 v podlaze je dost problém, a technicky to tak ani nebude. Našel jsem ještě u Vás v Energii možnost zadání podlahy nad průlezným prostorem, je v podstatě toto nejlepší varianta použití? A mohu v tomto případě zadat Un20 = 0,45?

Ještě mne napadlo, pokud řešíme takto větranou podlahu, v čem se toto liší od odvětrávaného podloží proti radonu, které má dnes 90% projektů pro novostavby?

Výpočet lineárního činitele prostupu tepla konzoly balkonu z vložek Miako

Kategorie » téma: Area

13.02.2024 21.20 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 10982x

Otázka:

Zajímalo by mne, jestli je vhodnější spočítat lineární činitel prostupu tepla detailu konzoly z vložek Miako tohoto typu:

Konzola z vložek Miako (podklad Wienerberger)
Konzola z vložek Miako (podklad Wienerberger)

s pomocí ekvivalentní tepelné vodivosti v místě, kde se do detailu vkládá tepelná izolace EPS, nebo s pomocí váženého průměru, kdy se spočítá lineární činitel v řezu izolací a lineární činitel v řezu nosníkem a výsledek se získá váženým průměrem přes šířky obou řezů (kolmo na řezy).

Otázka:

Podle příspěvku z jara 2018 se podle platné EN ISO 10211-1 již při výpočtu lineárního činitele prostupu tepla u základu nenahrazuje základ a tepelná izolace zeminou, ale ponechávají se původní materiály.

Výsledný lineární činitel spočítaný podle metodiky z revidované normy tedy nezohledňuje přídavnou izolaci u základu. 

Jak s tímto pracovat ve vazbě na zadávání lineárního činitele do Energie?

Otázka:

Můj dotaz je ryze technického charakteru. Většinu času pracuju v Energii na dvou monitorech, okna se zobrazují na obou, libovolně přesouvám.

Nicméně občas cestuju a potřebuju pracovat pouze na notebooku. V tom případě mám problém, protože okna otevřená dříve na druhém monitoru se nezobrazují. U některých oken pomůže klávesová zkratka Alt+mezerník a posun, bohužel u pomocných výpočtů a nápověd nepomůže ani tohle. Nepomůže ani restart počítače. Vždy je nutné se připojit na druhý monitor, abych patřičná okna "našla".

Jak mám tento problém řešit? Dost často mě to zabrzdí v práci.