Otázka:

Stavající slabě větraná střecha (skladba s nízkou vzduchovou dutinou a malou plochou provětrávacích otvorů v atikách) má být dle požadavku zateplena tak, aby její U byl pod doporučenou hodnotu normy. Původní asfaltová hydroizolace se dostává do pozice parozábrany a na masivní dodatečné tepelné izolaci horního pláště je navržena hydroizolační fólie. Původní otvory se uvažují zaslepit v rámci souběžného zateplení obvodového zdiva.

Po zadání konstrukce nového stavu skladby střechy (jako jednoplášť s uzavřenou vzduchovou dutinou) vychází minimální kondenzace buď ve vzduchové dutině nebo v textilii pod hydroizolační fólií. S přihlédnutím k malému množtví kondenzátu a kladné celoroční bilanci a k neúčasti dřevěných prvků ve skladbě střechy jsem se chtěl zeptat:

- zda je možné pro výpočet limitu max. množství kondenzátu (3% plošné hmotnosti materiálu) použít přilehlé vrstvy vzduchové dutiny ... do kterých se reálně bude kondenzát vsakovat (keramický panel nahoře alt. původní teplená izolace dole) ?

- nebo je nutné (doporučuje se) použít "expanzní trubičky" v pozicích původních odvětrávacích otvorů dutiny?

- pokud kondezace bude vycházet do textilie pod hydroizolační fólié ... nutno instalovat odvětrávací kloboučky v ploše hydroizolace?

- jsou tyto expanzních trubičky běžně na trhu a kdo je případně prodává / vyrábí ? O jejich použití jsem se dočetl v publikaci "Ploché střechy" - Grada 2009

- při zateplení jednoplášťové střechy s malými odvětrávacími otvory tepelné izolace (cca pruměru 50mm po 5m po obvodu střechy cca 500m2) ... doporučuje se použití expanzních trubiček alt. dočasné zachování odvětrávacíh otvůrků v řádu několik let pro urychlení odparu případné akumulované vlhkosti těchto vrstev před zateplením?

Otázka:

Řeším 2-zónový objekt, kde je rozdíl teplot mezi zónami deltaT=10K (20°C a 10°C). Hranice mezi zónami je dělící stěna. Nerozumím, jak je započítán vliv U-hodnoty této dělící kce.

Pokud totiž změním U u této stěny, projeví se to na toku mezi zónami, ale neprojeví se v celkovém měrném toku budovy. Přitom potřeba tepla na vytápění se při změně U mění. Chápal bych to tak, že ztráta z jedné zóny do druhé se projeví jako zisk ve druhé zóně. Mohl byste mi toto nějak vysvětlit?

Otázka:

Mám dva dotazy ohledně násobnosti výměny vzduchu při výpočtu PENB.

1. Jaká je nejnižší přípustná hodnota návrhové výměny vzduchu v zóně při výpočtu PENB dle 148? Lze po kompletním zateplení panelového domu brát 0,3 1/h? Je tato hodnota přijatelná?

2. Lze při výměně zdvojených oken uvažovat při výpočtu úspory hodnoty násobnosti výměny vzduchu 0,7 v původním a např. 0,3 v novém stavu?

Otázka:

Ze SFŽP mi přišla připomínka, u které bych si potřeboval potvrdit nebo vyvrátit, zda si jí vysvětluji správně či nikoli, v souvislosti s výpočtem odborného posudku dle TNI 730330. Je to první taková připomínka za rok, kdy jsem jim odevzdal mnoho výpočtů, u kterých tento požadavek nevznesli.

Připomínka SFŽP: - hodnocení konstrukcí doplňte o uvažované delta U.

Naše zpracování: U hodnocení konstrukcí uvádíme Un, a dle mého přesvědčení uvažované delta U zahrnuje program Energie 2010 součinitelem vlivu tepelných mostů, který se řídí tabulkou č. 2 v příslušné TNI, kde jsou delta U uvedeny.

A proto se ptám zda moje vysvětlení je správné, a nebo nikoli. A nebo prosím o radu v jakém vašem programu se dá požadovaná delta U spočítat, či podle jaké normy bych ho mohl spočítat.

Všem našim váženým zákazníkům i dalším návštěvníkům našich stránek přejeme upřímně příjemné svátky vánoční a vše dobré v novém roce. Ať vám rok 2011 přinese jen radost a štěstí a světlo do života!

Area 2011