Otázka:

Zajímal by mě váš názor na izolační nátěr MAXITHERM. Dodavatel deklaruje mě neznámou vlastnost materiálu....přepočtenou tepelnou vodivost, která má již zahrnovat odraz sálavé složky. Materiál aplikují do interiéru v tl. cca 1,25 mm. Na základě energetického auditu před realizací nátěru a po realizaci stanovili tepelnou vodivost pro vrstvu 1,25 mm, a to ve výši 0,001 W/mK (!). Tento způsob se mi nezdá relevantní. Umožňuje snad zákon stanovit vlastnost materiálu tímto způsobem?

Certifikát nemají (na tepelnou vodivost ani na konstrukci s nátěrem) a dle certifikačních metod se tepelná vodivost pro takto tenké vrstvy nestanovuje. Barva pracuje na principu odrazu sálavé složky tepelné energie a nelze ji tedy (jestli se nemýlím) ve výpočtech součinitele prostupu tepla zadávat pomocí teplené vodivosti (vypočtené z EA). Neměl bych tuto vlastnost materiálu započítat do Rsi, které již obsahuje sálavou složku?

Deklarují účinek jako 50 mm tepelné izolace (lamda 0,04 W/m.K), což mi přijde jako nevěrohodné, zvláště pak způsobem, jakým vlastnosti dokládají.

Otázka:

Počítám RD, který má nevytápěnou půdu, na kterou je pár oken. Vzhledem k její velikosti je jich vážně málo.

Výsledky mi ovšem vychází značně rozdílně, když zadám půdu jako běžný nevytápěný prostor, a když jí doplním koeficienty pro zimní zahrady a počítám solární zisky přes půdu.

Je to špatně, počítat se zisky?

Otázka:

Mám dotaz k programu TEPLO ohledně výpočtu korekce souč. prostupu tepla na vliv system. tep. mostů DeltaU dřev. trám. stropu pro ZÚ. Ve skladbě omítka, podbití, vzduch. mezera, záklop, násyp vychází DeltaU záporně (ve větších tl. má vzduch. mezera vyšší lambdu než dř. trámy). Na přednášce o TNI 730329 nám sdělili, že DeltaU nesmí být záporné. Mohl byste nám poradit, jak se s tím vypořádat?      

Otázka:

Hodnotím RD podle vyhlášky 148/2007. Potřeba tepla tohoto objektu je kolem 50 kWh. Pokud se podívám do rozložení ztrát, dělá zde větrání cca 40% (objekt je slušně zateplený), uvažovaná vyýměna vzduchu je 0,5 1/h.

Proč, když zadám výmenu vzduchu 0/h, klesne potřeba tepla až na 15 kWh? Zde mi musí něco unikat a vliv větrání na celkovou potřebu tepla musí být i jiný než samotným prostupem tedy "větráním".

Otázka:

Vždy jsem pro stav po zateplení počítal s novými, zvětšenými plochami obalových konstrukcí. Dle zkušeností mi pak výpočet vychází cca o 1-2kwh nepříznivěji, tedy na stranu bezpečnou. Setkal jsem se teď ale s názorem, že to není tak úplně korektní, mohu vědět proč?