řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Odsávací ventilátor na WC

Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny

06.09.2011 23.03 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 4 komentářů | Přečteno: 24519x

Otázka:

Měla bych dotaz k PENB. Když bych v progamu Energie chtěla zohlednit odsávací ventilátor na WC, je možné to zadat v záložce Větrání a úprava vlhkosti - větrání v zoně je nucené? Že by se pouze ve spodní části záložky vyplnila kolonka příkon ventilátoru?
Když toto udělám, tak to výrazně pomůže výsledné hodnotě měrné spotřeby energie.

Obvodová stěna ze slámy - posouzení v programu Teplo

Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo

04.09.2011 23.06 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 24754x

Otázka:

Posuzujeme stěnu dřevostavby s izolací ze slaměných balíků a s oboustrannými hliněnými omítkami. Z výpočtu v programu Teplo plyne, že dochází ke kondenzaci v konstrukci. Pokud vím, tak v případě organické konstrukce by ke kondenzaci nemělo dle normy docházet vůbec. V případě anorganické konstrukce by sice ke kondenzaci docházet mohlo, avšak max. 0,100 kg/(m2.rok) a vypařit se musí více než zkondenzuje (toto ale není náš případ, protože v konstrukci máme slámu).

Dodavatel mi napsal toto:

"Po přečtení Vašich výsledků nevidím problém. Ke kondenzaci dochází, ale tento program neumí zohlednit savé vlastnosti hliněných omítek, které jsou pro tuto skladbu zásadní. Hliněná omítka má větší nasákavost než-li slaměný balík, jinými slovy vysává ze slámy vlhkost, kterou následně transformuje ven do exteriéru. Tato skladba je nejpoužívanější skladbou při stavbách ze slaměných balíků a je prověřená na mnoha stavbách tohoto typu u nás i v zahraničí."

Nezdá se mi to, protože savost hliněné omítky je něco jiného než jev zvaný difuze vodní páry. Na druhou stranu vím, že tato jednoduchá konstrukce (hlína+sláma+hlína) se používá, a že opravdu bývá označována za bezproblematickou.

Prosím o Váš názor.

Reflexní izolace a závislost přenosu tepla sáláním na teplotě

Kategorie » téma: Stavební fyzika

12.08.2011 20.32 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 13 komentářů | Přečteno: 26347x

Otázka:

To, co píšete v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/reflexni-izolace-jak-modelovat-v-teple, že "Především je ale nutné upozornit, že už samotná hodnota lambda=0,006 W/mK je fyzikálně nesmyslná", se zakládá na pravdě pouze do té míry, pokud posuzujete materiál samotný. Proč Lupotherm funguje, jak prodejci udávají, je hlavně dáno jeho aplikací. Nikoliv samotným materiálem - vice zde: http://www.lupotherm.eu/cs/jak-presne-funguje a také si přečtěte i o tam, jak se má správně počítat Lambda Lupothermu: http://www.lupotherm.eu/cs/vypocet-lambdy. Teprve potom se zkuste zamyslet, jestli to Vaše přirovnání Lupothermu k MBéčku nebylo trochu přitažené za vlasy.

Zadání rekuperační jednotky

Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny | Energie » 07 OZE a primární energie

29.06.2011 16.12 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 9 komentářů | Přečteno: 29554x

Otázka:

Chtěl bych požádat o pomoc při zadání systémů TZB objektu pro PENB. Jedná se nízkoenergetický rodinný dům (měrná potřeba tepla na vytápění budovy dle TNI = 17 kWh/(m2.a)) s jednotkou NILAN VP18  + el. lokálně přímotopy.

Nilan  VP  18  je  větrací  jednotka  s  aktivní  rekuperací  tepla  a  přípravou  teplé  užitkové  vody. Rekuperací tepla odpadního vzduchu je zajištěn ohřev přiváděného vzduchu a ohřev  užitkové  vody.

Popis jednotky viz http://www.nilan.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=31&Itemid=35

Tech. parametry viz http://www.nilan.cz/images/soubory/46-nilan-18-technicke-udaje.pdf

Chtěl jsem se zeptat, jak zadat příznivý vliv rekuperovaného tepla do TUV. V liště Větrání  či v liště TUV/UT (kde se TČ zadává)? Bohužel výrobce  účinnost zpětného získávání tepla (jako u běžných rekuperačních jednotek ) neuvádí.

Je zde uvedena jen hodnota výkonu TČ 4,4 a ukazatel výkonu pro přípravu TUV 3,69 (s ohledem na současné ohřátí přívodního vzduchu ) … což by se asi dalo použít při zdání TČ v liště zdroje tepla a zadat TČ dvě s různým poměr mezi a příkonem TČ a pak pro TUV využít to s nižším a v liště větrání nechat účinnost zpětného získávání tepla 0%?

El. přímotopy pak zadat jako další zdroj tepla a „odhadnout“ (rozpočítat ) procentní podíl na celkové potřebě tepelné energie (výkon jednotky cca 2kW rozdělit na TUV +  UT  a na přímotopy nechat zbytek co nepokryje TČ ) .  Orientační tepelná ztráta objektu je 2,9kW.

Průměrná účinnost dvou zdrojů tepla

Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny

22.06.2011 16.05 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20803x

Otázka:

Jak přesně Energie zohledňuje více zdrojů tepla? Mám v objektu dva zdroje, jeden řekněme pojede 80% času a druhý 20%. První má účinnost 95% a druhý asi 50%. Když jsem si spočítat nějakou ekvivalentní účinnost vyšla mi hodnota 86% (0,8*0,95+0,2*0,5).

Když zadám tuto hodnotu jako jeden zdroj, vyjde mi spotřeba tepla asi 132kWh. Když však zadám dva zdroje s parametry úplně stejnými, dostanu hodnotu asi 140kWh. Je zřejmé že výpočet tedy uvažuje ještě s něčím jiným, mohu se čistě informativně zeptat jak to funguje?

< 1 .. 178 179 180 181 182 Stránka 183 184 185 186 187 188 .. 280 >

Související weby:

www.kdata.cz - CAD software

www.kcad.cz - Stavební fyzika

www.datasystem.cz - Primární data

Stavební fyzika » Aktuality

05.02.2025 14.56 » Energie 2025.4

V sekci ke stažení na kcad.cz je umístěna aktualizace Energie 2025.4

15.01.2025 15.48 » Energie 2025.3

V sekci ke stažení na kcad.cz je umístěna aktualizace Energie 2025.3