Otázka:

Pro původní stav RD jsem uvažoval výměnu vzduchu n50=14 za hodinu. Po výměně všech oken jsem hodnotu n50 snížil na 1 za hodinu. Úředníci na SFŽP mi výpočet vrátili s tím, že dávám moc na průvzdušnost budovy.

Dále by mne zajímalo, zda mohu snížit po výměně oken přirážku na vliv tepelných vazeb DeltaU.

Otázka:

Již jednou jsem se ptal na rozdílné výsledky u bytového domu. Nyní pracuji na další bytovce s podobnými rozdíly. Jedná se o objekt rozměrů cca 37*11m se dvěmi nadzemními podlažími a problematickým suterénem, kde jsou cca 2/5 vytápěné a 3/5 nevytápěné. Nutno podotknout že stěna mezi vytápěným a nevytápěným prostorem je po váženém průměru v tl cca 200mm z CP.

Pokud jsem zadal vše snad tak jak by mělo být tedy nevytápěnou část suterénu přes podrobný výpočet a vytápěnou část zahrnul do vytápěné části dostal jsem výsledek u SS (stávají stav) 194kWh (potřeba tepla na vytápění), u NS (nový stav) po zateplení fasády, střechy, výměny oken a zateplení stropu nad nevytápěnou části suterénu 58kWh. Pokud jsem však použil výpočet pro částečně vytápěný suterén dostal jsem tyto velmi rozdílné hodnoty u SS je potřeba 174kWh a NS je 45 kWh, což jsou rozdíly 10% respektive 22%.

Již i dířve např. u RD jsem si všiml že mi podrobný výpočet dával vždy horší hodnoty. Můžete mi prosím říci kde případně dělám chybu. Jelikož první postup znamená izolování i stěn oddělující vytápěnou částu SUT od nevytápěné kdežto druhý postup nikoliv.

Také jsem vše zkusil spočítat sice né v souladu s TNI ale použil jsem činitele teplotní redukce pro rozdíl 10°C a pak mi vyšly výsledky naprosto stejné s hodnotami kdy jsem počítal suterén jako částečně vytápěný přes pomocný výpočet. Je také zajímavé že v pomocném výpočtu je doporučována výměna vzduchu 0,3 a změna na hodnotu 2,0 má vliv jen 1kWh ale při zadávání této položky v podrobném výpočtu je změna z 2,0 na hodnotu 0,3 cca 4kwh, přitom zde je psáno že je hodnota 0,5 s malými ventilačními otvory a těsnou obálkou což bych řekl že zrovna v suterénech moc neplati i když ve výpočtu podlahy je doporučováno 0,3.

Mohu poprosit o osvětlení tohoto problému případně kde mám chybu. Velmi děkuji a njsem s pozdravem.

Otázka:

Řeším detail šikmé zateplené střechy u pozednice.
První problém byl s modelováním šikmé části, kdy jsem byl limitován max. počtem oblastí a okrajových podmínek.
Nevím, jaké je lepší řešení.
Nyní se mi zdá že namodelovaná délka šikmé části (b2) je malá a vliv tep. mostu pokračuje dále, než já jsem skončil.
Nevím, jestli je řešením šikmou část rozdělit na menší počet oblastí (obdelníků)... Nebo existuje jiné a elegantnější řešení, jak ty šikminy zadat.

Otázka:

Zpracovavam odborne posudky pro program Zelena usporam, systematicke tepelne mosty zapocitavam dle ČSN EN ISO 6946. V tom problem neni. Problem je, jak zapocitat nahodile tepelne mosty. Nikde jsem nejaky pausalni zpusob nenasel. Tak jsem se rozhodl ve vypoctu potreby tepla vzdy uvazovat se soucinitelem prostupu tepla o 0,01 W/m2K vetsim, nez vyjde a nez posuzuji s pozadavky CSN 730540. Napr. stena tezka vyjde U=0,25 W/m2K (vyhovi doporucene hodnote), ale ve vypoctu uvazuji U=0,26 W/m2K. Toto neuvazuji u "nezateplenych" konstrukci, jelikoz mnoho nahodilych tepelnych mostu zde muze fungovat jako izolant....napr. nejake dutiny a podob. Navic jsou vsechny vypocty na strane bezpecne.
Toto se vsak naprosto nesetkalo s pochopenim pri kontrolach posudku. A myslim, ze ani nepochopili o cem jsem mluvil a co znamena slovo "na strane bezpecne". Chtel bych se Vas tedy zeptat, co jsi o tomto zpusobu myslite a zda existuje najaky lepsi.

Otázka:

Mám v přízemí BD nevytápěný prostor, nad kterým je velmi málo izolovaný strop, zatímco jeho obvodové stěny jsou zateplené a podlaha na terénu v sobě také obsahuje více tepelné izolace. 

Zkusil jsem ho jednou zadat přes formulář "Nevytápěné prostory" a podruhé jsem ho spojil se zbytkem BD do jediné vytápěné zóny. Prosím o vysvětlení, proč je při výpočtu pro vytápěný celý dům menší potřeba tepla, nemělo by to být stejné nebo aspoň podobné?