řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Mikroventilační vrstva a difuzní odpor mechanicky kotvených hydroizolací
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo
07.09.2011 21.29 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 26386x
Otázka:
Zajímalio by mě, jestli se dá zohlednit existence mikroventilační vrstvy při výpočtu prostupu tepla a vlhkosti konstrukcí ploché pochozí střechy s klasickým pořadím vrstev (ŽB deska,spádovaný EPS 150 S, geotextilie, mikroventilace, geotex.,fatrafol 810,geotex.,dlažba na terče) v programu Teplo 2010.
Napadlo mně pouze zmenšení faktoru difuzního odporu fatrafolu, ale nevím kolikrát.
Vlastně jisté snížení by se mělo do výpočtu zahrnout již kvůli realizaci hydroizolačního souvrství (cca 10x ?)
Odsávací ventilátor na WC
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny
06.09.2011 23.03 | | Komentáře: 4 komentářů | Přečteno: 23888x
Otázka:
Měla bych dotaz k PENB. Když bych v progamu Energie chtěla zohlednit odsávací ventilátor na WC, je možné to zadat v záložce Větrání a úprava vlhkosti - větrání v zoně je nucené? Že by se pouze ve spodní části záložky vyplnila kolonka příkon ventilátoru?
Když toto udělám, tak to výrazně pomůže výsledné hodnotě měrné spotřeby energie.
Obvodová stěna ze slámy - posouzení v programu Teplo
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo
04.09.2011 23.06 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 24006x
Otázka:
Posuzujeme stěnu dřevostavby s izolací ze slaměných balíků a s oboustrannými hliněnými omítkami. Z výpočtu v programu Teplo plyne, že dochází ke kondenzaci v konstrukci. Pokud vím, tak v případě organické konstrukce by ke kondenzaci nemělo dle normy docházet vůbec. V případě anorganické konstrukce by sice ke kondenzaci docházet mohlo, avšak max. 0,100 kg/(m2.rok) a vypařit se musí více než zkondenzuje (toto ale není náš případ, protože v konstrukci máme slámu).
Dodavatel mi napsal toto:
"Po přečtení Vašich výsledků nevidím problém. Ke kondenzaci dochází, ale tento program neumí zohlednit savé vlastnosti hliněných omítek, které jsou pro tuto skladbu zásadní. Hliněná omítka má větší nasákavost než-li slaměný balík, jinými slovy vysává ze slámy vlhkost, kterou následně transformuje ven do exteriéru. Tato skladba je nejpoužívanější skladbou při stavbách ze slaměných balíků a je prověřená na mnoha stavbách tohoto typu u nás i v zahraničí."
Nezdá se mi to, protože savost hliněné omítky je něco jiného než jev zvaný difuze vodní páry. Na druhou stranu vím, že tato jednoduchá konstrukce (hlína+sláma+hlína) se používá, a že opravdu bývá označována za bezproblematickou.
Prosím o Váš názor.
Reflexní izolace a závislost přenosu tepla sáláním na teplotě
Kategorie » téma: Stavební fyzika
12.08.2011 20.32 | | Komentáře: 13 komentářů | Přečteno: 25582x
Otázka:
To, co píšete v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/reflexni-izolace-jak-modelovat-v-teple, že "Především je ale nutné upozornit, že už samotná hodnota lambda=0,006 W/mK je fyzikálně nesmyslná", se zakládá na pravdě pouze do té míry, pokud posuzujete materiál samotný. Proč Lupotherm funguje, jak prodejci udávají, je hlavně dáno jeho aplikací. Nikoliv samotným materiálem - vice zde: http://www.lupotherm.eu/cs/jak-presne-funguje a také si přečtěte i o tam, jak se má správně počítat Lambda Lupothermu: http://www.lupotherm.eu/cs/vypocet-lambdy. Teprve potom se zkuste zamyslet, jestli to Vaše přirovnání Lupothermu k MBéčku nebylo trochu přitažené za vlasy.
Stručný návod pro práci v programu Teplo 2011
Kategorie » téma: Teplo
26.07.2011 11.30 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 26460x
Stručný návod pro práci v programu Teplo 2011
< 1 .. 211 212 213 214 215 Stránka 216 217 218 219 220 221 .. 316 >