Otázka:

Zajímal by mne váš názor na možnosti výpočtu součinitele prostupu tepla u světlíku. Vidím tu dvě možnosti:

a) výpočet po částech (průsvitná a neprůsvitná část) zvlášť dle ČSN EN 6946, výsledné Učko prvku je pak v podstatě váženým průměrem přes plochy

b) naměřená hodnota od výrobce vztažená na půdorysný průmět

Otázka:

Děkuji za vysvětlení referenční hodnota U+spodní index N,rq.j (viz tabulka a.1 sloupec 4. vyhlášky 78/2013) je tedy hodnotou doporučenou dle ČSN 730540-2?Jiná by ani neměla zřejmě smysl, ale odkud vychází toto označení?Dopídil jsem se dle obvykle používaných indexů uvedených v ČSN 730540-1, že by tato hodnota měla býti spíše požadovaná.

Jak jste se mohli dočíst i na našem blogu, je připravena novela vyhlášky MPO č. 264/2020 Sb., která by měla podle posledních zpráv z MPO platit od 1. 9. 2024.

Kromě úprav některých definic a článků se v novele vyhlášky mění řada referenčních hodnot, upraveny byly některé faktory neobnovitelné primární energie a najde se i změna v postupu hodnocení. Vesměs jde o úpravy související s přechodem na hodinový krok výpočtu, po jehož cca 1,5 ročním používání se ukázala různá problematická místa ve stávající vyhlášce.

Typickým příkladem je započítání elektřiny z fotovoltaického systému exportované do sítě při výpočtu neobnovitelné primární energie. Dosud používaný postup (jako export lze započítat max. dvojnásobek celkové dodané energie) je bezproblémový při měsíčním kroku výpočtu, ale v hodinovém kroku způsobuje obvykle citelné zhoršení výsledků (psali jsme o tom i na našem blogu). Novela vyhlášky limit pro započítání exportované elektřiny odstraňuje.

Podobných poměrně významných úprav je v novele více. Není proto nijak překvapivé, že bylo nutné kvůli nim připravit novou verzi programu Energie 2024. Podrobný popis všech novinek - nejde totiž ani zdaleka jen o aktualizaci na novelu vyhlášky! - zveřejníme později. Malou ukázku z nových možností najdete dále v článku.

Zahájení prodeje Energie 2024 předpokládáme v srpnu 2024.

Otázka:

V bytovém domě máme nucené větrání s rekuperací – jednotky Atrea – které v sobě mají i výměník na předchlazení větracího vzduchu v letním období. Výrobce udává, že se venkovní vzduch z teploty 32 C předchladí ve výměníku na 27 C (při teplotě odpadního vzduchu 26 C) a následně se chladí na 18 C.

Můžeme zohlednit tento režim ve výpočtu tepelné stability v létě? Zohlednili bychom to tím, že by teplota přiváděného vzduchu odpovídala venkovnímu - jen tam, kde by byla vyšší než 18 C, bychom ji snížili na 18 C.

Otázka:

Počítám prostup tepla střešních bodových světlíků dle nově platné ČSN EN 1873 (5/2015), která v příloze D předepisuje postup pro výpočet součinitele prostupu tepla. Dříve se postupovalo dle ČSN EN ISO 10077-1,2 a světlíky se počítaly ve svislé poloze. Pro výpočty používám Váš software AREA 2011 (ne zcela, používám okrajové podmínky +20 °C a 0 °C).

Potíž byla mj. zejména u světlíků s podstavcem a tak vznikl rozsáhlý postup popsaný ve výše zmíněné normě. Zásadní změnou je, že se mají světlíky počítat ve vodorovné poloze. Nechtěla jsem tomu věřit a nevím, zda nedělám nějakou chybu, ale pro srovnání je zhoršení vlivem vodorovné polohy asi toto:

Jen samotná prosklená výplň s hodnotou Ug=1,1 ve svislé poloze má ve vodorovné poloze Ug=1,6-1,7 W/m2.K. Je to možné? To pak samozřejmě ovlivní i další konečné hodnoty. Toto nezanedbatelné zhoršení má na svědomí hlavně plynový prostor. Podle nové normy se zahrnují do plochy rámu také jeho boční strany, které jsou v kontaktu s vnějším prostředím. Ne úplně celé, dle geometrie rámu, ale ke zhoršení hodnoty dochází i zde. Okrajové podmínky, které se zadávají na detailu, také počítají s tokem tepla nahoru, čili další zhoršení, ale ne tak výrazné.

Až potud mají výpočty nějakou logiku. Potíž je v tom, že požadavek uvedený v ČSN 730540-2 …U ≤ 1,4 W/m2.K je na reálnou hodnotu poněkud přísný. Řekla bych, že byl přísný proto, že uvažoval vypočtenou nebo změřenou hodnotu ve svislé poloze, ve které vycházely světlíky naopak lépe, než ve skutečnosti.

Můžete mi prosím poradit? Chystají se nějaké změny v požadavcích ? Nebo jsem měla dále postupovat podle ČSN EN ISO 10077, kde je psáno, že výpočet se provádí pro svislou polohu?