zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Mikroventilační vrstva a difuzní odpor mechanicky kotvených hydroizolací
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo
07.09.2011 21.29 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 23877x
Otázka:
Zajímalio by mě, jestli se dá zohlednit existence mikroventilační vrstvy při výpočtu prostupu tepla a vlhkosti konstrukcí ploché pochozí střechy s klasickým pořadím vrstev (ŽB deska,spádovaný EPS 150 S, geotextilie, mikroventilace, geotex.,fatrafol 810,geotex.,dlažba na terče) v programu Teplo 2010.
Napadlo mně pouze zmenšení faktoru difuzního odporu fatrafolu, ale nevím kolikrát.
Vlastně jisté snížení by se mělo do výpočtu zahrnout již kvůli realizaci hydroizolačního souvrství (cca 10x ?)
Obvodová stěna ze slámy - posouzení v programu Teplo
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo
04.09.2011 23.06 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 21549x
Otázka:
Posuzujeme stěnu dřevostavby s izolací ze slaměných balíků a s oboustrannými hliněnými omítkami. Z výpočtu v programu Teplo plyne, že dochází ke kondenzaci v konstrukci. Pokud vím, tak v případě organické konstrukce by ke kondenzaci nemělo dle normy docházet vůbec. V případě anorganické konstrukce by sice ke kondenzaci docházet mohlo, avšak max. 0,100 kg/(m2.rok) a vypařit se musí více než zkondenzuje (toto ale není náš případ, protože v konstrukci máme slámu).
Dodavatel mi napsal toto:
"Po přečtení Vašich výsledků nevidím problém. Ke kondenzaci dochází, ale tento program neumí zohlednit savé vlastnosti hliněných omítek, které jsou pro tuto skladbu zásadní. Hliněná omítka má větší nasákavost než-li slaměný balík, jinými slovy vysává ze slámy vlhkost, kterou následně transformuje ven do exteriéru. Tato skladba je nejpoužívanější skladbou při stavbách ze slaměných balíků a je prověřená na mnoha stavbách tohoto typu u nás i v zahraničí."
Nezdá se mi to, protože savost hliněné omítky je něco jiného než jev zvaný difuze vodní páry. Na druhou stranu vím, že tato jednoduchá konstrukce (hlína+sláma+hlína) se používá, a že opravdu bývá označována za bezproblematickou.
Prosím o Váš názor.
Stručný návod pro práci v programu Teplo 2011
Kategorie » téma: Teplo
26.07.2011 11.30 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 24275x
Stručný návod pro práci v programu Teplo 2011
SPIDI kotvy ocel vs. hliník - přesnost hodnot v pomocném výpočtu bodového činitele prostupu tepla
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Area | Teplo
13.06.2011 13.58 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 31954x
Otázka:
V pomocném výpočtu bodového činitele v provětrávaných fasádách - vliv kovových kotev - jsem narazil na pro mě podivnou věc: při zachování všech ostatních parametrů stejných vychází bodový činitel (a tedy přirážka k souč. prostupu tepla) pro kotvy z hliníku nižší (0,014), než pro ocelové (0,015). Čekal bych opačný výsledek, když má hliník 4x větší vodivost než ocel. Čím je to způsobeno?
Zohlednění tepelných mostů ve skladbě
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo
04.05.2011 21.28 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 17571x
Otázka:
Jakým způsobem lze zohlednit v programu Teplo tepelné mosty (např. krokve v šikmé střeše)?
< 1 .. 16 17 18 19 20 Stránka 21 22 23 24 25 26 .. 36 >