Otázka:

Slyšel jsem o jednom problému s podlahou na terénu a zajímal by mne váš názor.

Jedná se o nepodsklepenou podlahu bez tepelné izolace. Když se tam dá polystyren, pak je ale jen v ploše místností. Zdi zůstávají. Při výpočtu zóny se zadá plocha podlahy z vnějších rozměrů budovy. K této ploše se přiřadí Učko odpovídající jen vnitřním prostorům.

Údajně se to někomu na SFŽP nelíbí a požaduje zohlednit to, že se nezaizoluje celá plocha podlahy. Setkal jste se již s takovým požadavkem?

Otázka:

Dotazoval jsem se na SFŽP ohledně postupu výpočtu násobnosti výměny vzduchu při přirozeném větrání.

V čl. 3.5.1 jejich pokynů je uvedeno: "Uvažuje se podle TNI 73 0331:2013, tab. B.3, pro typ zóny Rodinný dům – obytné prostory hodnotou intenzity větrání 0,3 1/h."

Proč je pro přirozené větrání n50=0,3 v navrhovaném i stávajícím stavu (což se mi zdá jako hloupost), když pro nucené se používají úplně jiné hodnoty podle tabulky č.3 v příloze?

Díval jsem se všechny projekty společnosti XYZ (poznámka K-CAD: konkrétní společnost zde záměrně neuvádíme)  a oni uvažují hodnoty pro stávající a navrhovaný stav jiné – třeba 4,5 pro stáv. stav a 2,5 pro navrhovaný (zaleží podle rozsahu zateplení, výměny oken), ale vždy z té tabulky č.3, i když nucené větrání v objektu není.

Jaké hodnoty lze tedy použít? Osobně si myslím, že tyto hodnoty z tabulky 3 by mohly odpovídat skutečnosti, v metodickém pokynu je však požadováno něco jiného...

-----

Ze SFŽP mi k tomuto problému přišlo toto stanovisko:

„Rozpor, na který se dotazujete, ve skutečnosti neexistuje. Ve výpočtech potřeb energie pro vytápění se pracuje se dvěma hodnotami výměn vzduchu. Hodnota n50 vyjadřuje netěsnost obálky budovy (infiltrace apod.). Je uvažována při rozdílu tlaků mezi vnitřním a vnějším prostředím 50Pascalů (např. silný vítr). Může být i změřena. Pokud není měření požadováno uvažuje se obvykle hodnotami v rozmezí 2,5 -4,5 pro stávající budovy bez zvláštního požadavku na vzduchotěsnost a např. max. 0,6 pro pasivní domy.
Hodnota n (bez indexu) vyjadřuje požadovanou intenzitu větrání danou provozními požadavky (např. hygiena, minimální objem větracího vzduchu na osobu atd.). V praxi je zajištěna u bytových objektů např. otevíráním oken, pomocí VZT apod. Její hodnota je stanovena pro program NZÚ jednotně n=0,3. Na výsledek má tato hodnota zpravidla větší vliv.“

-----

Můj dotaz – hodnota n50 se tedy do výpočtu v Energii nezadává (resp. nikde jsem tuto možnost nenašel) a v podstatě je obsažena v součiniteli spárové průvzdušnosti?

Otázka:

Když zadám součinitel prostupu tepla okna Uw z detailního výpočtu v Energii (např. Uw=0,71 W/m2K) do programu Simulace, tak se pak v protokolu o výpočtu v Simulaci vypíše U=0,69 W/m2K ... obávám se kontroly SFŽP za nesoulad Uw Energie / Simulace.

Otázka:

Pro energetické výpočty u RD, kde byly dvě konstrukce podlahy (jedna s 30 cm izolace a druhá s podlahovým topením a 25 cm izolace), jsem použil výpočet přes vážený průměr přes plochy jednotlivých podlah (protože podlahy jsou různě rozloženy  v půdorysu podle toho, o jakou místnost se jedná) a výsledný R dosadil do výpočtu pro celou plochu podlahy RD v Energii .

Ale z NZU přišla připomínka: ve výpočtu energetické náročnosti uvažujte každou podlahovou skladbu zvlášť, nelze uvažovat průměr.

V ČSN EN ISO 13370 jsem však toto nenašel respektive se vždy uvažovalo se stejným složením podlahy. Nevím jak bych to řešil , na blogu jsem k tomu nenašel adekvátní dotaz, aby výsledky výpočtu byly korektní. Domníval jsem se že zprůměrování je nejlepší možnost jak to na NZU spočítat, obzvláště pokud mám jednu z podlah uvnitř dispozice RD a kolem je druhá skladba.

Otázka:

Tak opět po letech začaly chodit připomínky od úředníků z NZU a opět požadují aby při výpočtu U byla použita deltaU min 0,02. Podotýkám, že je to požadováno i u stěn zateplených 280 mm izolantu (PD na dotaci B.1)
V případě, že bych chtěl hodnotu deltaU ponechat nulovou, požadují podepsané Vyjádření s odůvodněním. Jaké máte prosím zkušenosti s tímto problémem v rámci NZU?