Otázka:

chci se zeptat na způsob zadávání součinitele prostupu tepla u zasklení při popisu jednotlivých zón.
Jak je možné, že když zadám U skla 1,1 a rámu 1,3 W/m2K , tak výsledné U (zjištěné pomocným výpočtem v programu) je větší než 1,3?
Je vůbec možné splnit požadavky zelená úsporám pomocí takovýchto standardních oken? Přeci si lidé nebudou osazovat 6ti komory s PUR výplní a trojitým zasklením s pokovením. Sdělte mi prosím jestli nedělám chybu, případně jestli to nemám řešit a zadávat natvrdo hodnotu U 1,2 , tak abych splnil požadavky dotace?

Otázka:

Je možné dosáhnout 20% úspory měrné potřeby tepla na vytápění pouze výměnou oken?

Jde o běžný dvoupodlažní rodinný dům ze 70. let minulého století stavěný a zateplený dle tehdejších zvyklostí s klasickými špaletovými okny. Při výměně oken za moderní plastová okna s U=1,2 nedojde podle výpočtu dle požadované ČSN EN ISO 13 790 a TNI 73 0329 téměř k žádné úspoře. Jsem přesvědčen o tom, že všemu je na vině výměna vzduchu. Starými okny dochází k obrovskému úniku tepla ne konstrukcí, ale spíš spárami a nedokonalým osazením a utěsněním. Nicméně tuto skutečnost TNI nezohledňuje. Pokud při zadání všech vstupních dat počítám při výměně oken podle jiných nabízených norem, k úspoře dochází. Obracím se tedy na vás s radou, jak splnit podmínku SFŽP a zároveň prokázat 20 % úsporu tepla při pouhé výměně oken.

Otázka:

Kde je možné v programu Energie zadat infiltraci oken?

Otázka:

Pokud jde o program Energie 2009, konkrétně výpočet podle TNI 730329. Jedná se rodinný dům, který je bokem přilepen na objekt souseda. Částečně na nevytápěnou garáž, částečně na atelier, kde se občas topí (odhad průměrná teplota 15°C).
Další varianta je dvojdomek. Pokud jde o roční průměr, zřejmě u souseda žádný teplotní rozdíl nebude, je tedy možno tuto konstrukci z výpočtu vypustit?
Případně jak zohlednit rozdíl vnitřních teplot oproti sousedovi (pokud budu počítat př. průměr 15°C u něj).
Zkoušel jsem něco najít v dialogu nevytápěný prostor, nebo stěny a střecha ale nějak mě nenapadá, kde a jak se to dá zadat nebo zohlednit.
Jde sice jenom o výpočet úspory 20%, tyto konstrukce tam zůstávají nezměněny a výsledek tedy ovlivní jen minimálně, ale rád bych to tam dosadil korektně.

Otázka:

Řadový domek (přízemí, podkroví), výškově i směrově uskočený oproti ostatním. Celoplošně podsklepen (prádelna, dílna, garáž). Suterén zahlouben pod terén tak, že na jedné straně je pod terénem a na druhé nad terénem.
Prosím o posouzení korektnosti logiky výpočtu:
Suterén počítám na záložce Podlaha a suterén jako " částečně či zcela nevytápěný sutrerén". Tepelné odpory stropu suterénu a podlahy suterénu určím klasicky.
Tepelný odpor suterénní zdi určím váženým průměrem dle ploch a dílčích tepelných odporů všech konstrukcí (zdiva suterénu k sousednímu bytu, zdiva suterénu k sousednímu suterénu, zdiva suterénu k zemině, zdiva suterénu k venkovnímu prostředí, oken a dveří).
Výšku podlahy 1NP nad terénem a podlahy suterénu pod úrovní terénu určím zase váženým průměrem výšky terénu ve štítech.
Až sem to vypadá až podezřele jednoduché.
Při výpočtu na záložce Nevytápěné prostory však narazím na problém souseda(ů). Je správné zadat společné zdi řadových domů jako neprůsvitné konstrukce na styku s interiérem (pomíjím, že část dělící zdi bytu sousedí i se suterénem souseda)? Jaký bude objem vzduchu - celý objem sousedních domů?