Otázka:

...jakým způsobem správně zadat data pro výpočet PENB? Myslím si, že v způsobu výpočtu zvolím roletu výpočet podle platných vyhlášek  a norem, ale nejsem si jistý tím jak zadat teploty a intenzity slunečního záření, dále by mě zajímalo jestli je korektní zadat okna nevytápěného suterénu do formuláře pro nevytápěné prostory a konstrukce na styku s exterierem.

Otázky:

1/ V zóně RD jsem v popisu konstrukcí "Podlahy a suterén" zadal konstrukci podlahy ložnice nad spojeným nevytápěným prostorem garáže a dílny. Při vyplňování konstrukcí pro nevytápěný prostor zmíněné garáže a dílny je třeba v záložce "Konstrukce na styku s interiérem" rovněž vyplnit podlahu ložnice ( strop nad nevytápěným prostorem garže a dílny ), nebo nikoliv ?

Stejně tak je třeba zadat znovu dělicí stěnu mezi garáží s dílnou a interiérem RD ikdyž tato byla již zadána v popise konstrukcí "Stěny a střecha" rod. domu ?

2/ Strop ve 2 NP rod. domu nad nevytápěnou půdou je zadán v popise konstrukcí "Stěny a střecha" se zařazením v tabulce do kategorie "Střecha". Půda v tomto případě se nezařazuje jako nevytápěný prostor. Je to tak správně ?

Otázka:

...Výpočty difúzně otevřených kcí dřevostaveb (bez parozábrany). V ČR to není až tak běžná kce, kterou by výrobci používali, nicméně občas se něco objevuje. V SRN a patrně i v dalších zemích je to relativně známý systém a je poměrně často používán (prvky STEICO, GUTEX, …). Obvyklá skladba obvodové kce je přibližně následující (z interiéru) – uvedu konkrétní příklad:

- sádrovláknitá deska 15 mm

- uzavřená vzduch. dutina 40 mm

- OSB deska 15 mm

- rámová kce vyplněná minerální vatou 140 mm

- dřevovláknitá lisovaná deska 60 mm

- lepidlo – s co nejmenším faktorem difuzního odporu (mí cca 20-30)

- konečná omítkovina – opět s co nejmenším faktorem difuzního odporu (mí cca

80-100)

Pokud provedu tepelně technický výpočet takové kce v programu Teplo 2008 (dle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946 a ČSN 73 0540), vždy vychází samozřejmě kondenzace v takové kci. Co je však horší, množství zkondenzované vodní páry je cca 0,7 kg/m2rok, vypařené (vypařitelné) cca 5,0 kg/m2 rok.

Podmínka 0,1 kg/m2rok tedy není splněna. Rovněž tak podmínka, která je ještě přísnější a navazuje na plošnou hmotnost vrstvy s kondenzací. Řešení je samozřejmě vynechat lepidlo a konečnou omítku – byť mají velmi příznivý faktor difuzního odporu – a udělat kci odvětrávanou. Někteří dodavatelé touto cestou skutečně jdou a nabízejí toto řešení. Avšak v praxi se setkávám se i s řešením, které jsem uvedl výše, tedy s použitím relativně kvalitních lepidel a omítkovin. Ovšem pak nevychází podmínka pro množství zkondenzované vodní páry (ani podle ČSN EN ISO 6946 ani podle ČSN 73 0540). Za mých studií („doba Tepla 94“) jsem od Vás o difúzně otevřených kcí nic neslyšel, nyní jsem zkoušel hledat nějaké informace (např. jiná kriteria pro takové kce, způsob hodnocení), ale bezúspěšně. Dovedl bych si představit, že se „prohlásí“, že takovou kci nelze hodnotit podle výše uvedených norem a že funguje na základě nějakých praktických skutečností (bilance je aktivní), byť ne určitě dlouhodobých.

Otázka:

...objekt typu "klasicky panelák",

v nejnižším částečně zapuštěném podlaží do zeminy sklepy a prádelny  (nevytápěné prostory), nevytápěné schodiště, zbytek byty.

...výpočet slouží jako podklad k žádosti o dotaci v rámci programu "Zelená úsporám"...

Zvolil jsem následující postup:
1. mám pouze jednu zónu - byty 20°C.
2. nejnižší podlaží a chodbu jsem zvolil jako "nevytápěný prostor  -  zaškrtnul jsem výpočet dle ČSN EN ISO 13789. Do jednotlivých záložek jsem zadefinoval stěny schodiště, stěny nejnižšího podlaží, okna atd. (tj. konstrukce na styku s exteriérem). Dále jsem nadefinoval konstrukce na styku s interiérem - stěny schodiště a strop suterénu.
Když zadám konstrukce na styku s interiérem - stěny schodiště a strop suterénu s jejich skutečnými Učky, (tj. cca 2,0 W/m2K) tak mi sice potřeba tepla vyjde reálná, ale požadavek na Uem  mi  nevyjde. Je vcelku dost nad požadavkem. Je to také tím,že v záložce kce na styku s exterierem zadavam zeminu s Učkem cca. 2, nelze tam ovsem zadefinovat, ze to je zemina, a srazit ji např. bčkem, takže je to zřejmě uvažováno uplně stejně jako stěna s venk. vzduchem.
Mám s tím dost problém - potřebuju splnit po zateplení Uem.
Napadl mě následující postup:
Místo U podlahy nad suterénem U=2,0, bych si vedle spočítal Podlahu nad 
nevytápěným suterénem dle EN ISO 13370 (mám na to svuj excel). Najednou 
to nejsou U=2,0, ale U=0,37.
Toto "lepší" Učko bych pak dosadil jako dělící konstrukce na styku s 
interiérem. Nevím ovšem zda je toto legální. ?
Nebo ten samy zpusob, ale místo dělící kce si dle 13 370 spočítat U 
podlahy na zemině a stěn suterénu ?
Děkuji za odpověd, popř. za návrh alternativního postupu řešení.

Otázka:

... prosím o kontrolu vstupních a vypočítaných hodnot v programu Energie 2009. Nejedná se samozřejmě o kontrolu ploch apod. U vyhovujícího standardu se chci zeptat na zadávání vnitřních zisků od osvětlení, ve výpočtu jsem zadal klasické žárovky a vyšla Energ. náročnost osvětlení za rok = 18 kWh/m2, při zadání úsporného osvětlení vychází Energ. náročnost osvětlení za rok = 4 kWh/m2, tento rozdíl mám tedy k dispozici abych splnil požadavek na (celkovou) měrnou  spotřebu energie EPa, která je pro RD = 142 kWh/m2. Zadáním klasických žárovek se blížím k hodnotě která vychází v nízkoenergetickém standardu dle TNI 73 0329, kde hodnota  Energ. náročnost osvětlení za rok  = 21 kWh/m2 (vychází z počtu osob).