řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Letní stabilita - Terciální činitel přestupu tepla
Kategorie » téma: Simulace
18.04.2012 14.49 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 18913x
Otázka:
Má někdo zkušenosti nebo zná zdroj, ze kterého čerpat, co se týče veličiny Terciální činitel přestupu tepla Sf3 pro simulační výpočty podle EN 13792? V jakých hodnotách se pohybuje?
Rozdílná referenční budova pro stávající a nový stav budovy
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data
28.04.2012 10.15 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 18819x
Otázka:
Řeším objekt, u kterého je navržena rekonstrukce (zateplení obvodových stěn, střechy a výměna otvorových výplní, ale také zároveň zazdění některých oken - asi 8% z celkové plochy oken).
Běžně spočtu stávající stav včetně referenční budovy a dále nový stav se stejnými plochami (tedy bez navýšení o tloušťku izolantu). Přestože to zřejmě není úplně správně, vycházím z poznámky v příloze A TNI 730329, kde je psané, že v případě zvětšení rozměrů vlivem zateplení je možné ponechat původní rozměry.
Jak ale postupovat v případě, že se tam ještě mění rozložení jednotlivých ploch - tedy ubude oken a přibude stěn?
Domnívám se, že bych měl spočítat stávající stav vč. referenční budovy a dále nový stav (tedy se všemi novými plochami) a opět s referenční budovou dle tohoto nového stavu. Srovnání stávajícího a nového stavu bude srozumitelné, akorát každý stav bude mít svoji referenční budovu.
Při představě, že to takto spočítám a předám k administraci programu z OPŽP, se obávám, že dojde ke zmatení úředníka, protože nebude vědět, která z těchto dvou referenčních budov bude ta "referenčnější" ...
Je možné toto provést nějakým elegantnějším způsobem? Tedy mít pro oba stavy jenom jednu referenční budovu?
Podlaha s vytápěním v bazénové hale
Kategorie » téma: Stavební fyzika
15.04.2012 22.10 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 19290x
Otázka:
Řešíme bazénovou halu s podlahou, která má podlahové vytápění. Dle nové normy ČSN 73 0540:2011 by měl součinitel prostupu tepla být přepočítán dle čl.5.2.1.b) pro vyšší vnitřní teplotu a navíc by se měly započítávat pouze některé vrstvy dle poznámky 4). Pokles dotykové teploty by pak měl být stanoven dle 5.5. poznámky 2).
Je to opravdu tak ? Mám pocit, že dříve se podlahy s podlahovým vytápěním nemusely posuzovat ... a proč se započítávají jen některé vrstvy?
Solární kolektory: přesnost výpočtu získané energie a primární energie
Kategorie » téma: Energie » 07 OZE a primární energie
28.04.2012 21.48 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 19325x
Otázka:
Mám dotazy k výpočtu solárního systému v Energii:
- Jak je tento výpočet přesný? Když jsem zadal dolní hranici účinnosti (50 % dle nápovědy) a průměrné stínění 0,7, pořád jsem byl s celkovým přínosem podstatně lepší než ve srovnání s výpočtem od Ing. Matušky (pro Zelená úsporám).
- Který výpočet je tedy přesnější? (že bych to třeba spočítal nejdřív podle Matušky a potom napasoval do Energie tak, aby to vycházelo stejně)
- V záložce "primární energie" jsou doplňující údaje pro solární systémy - to se používá pouze v případě, kdy chci vyjádřit úsporu solárním systémem oproti jinému zdroji, který v této tabulce zadávám? (Mám pocit, že v některé ze starších diskuzí jste uváděl, že do základních údajů se solární systém nezadává, že ten se započte automaticky, je to tak?)
Budova s VZT jen v části prostoru
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny
01.04.2012 09.17 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 17236x
Otázka:
Hodnotím jako jednu zónu bytový dům se třemi byty, z nichž jen jeden má VZT s rekuperací. Zadal jsem účinnost zpětného získávání tepla při větrání je výši 44%, což odpovídá podlahové ploše jednoho ze třech bytů, kde bude rekuperace realizována jednotkou s účinností dle výrobce 95% (minus 10% dolů). Je to tak dobře?
Dále jsem zkusil jako zdroje tepla zadat VZT z 15%, který tam ale nebude, jak jinak ale zadat tu informaci o rekuperaci, která udělá 20-30% na vytápění bytu, ve kterém se nachází.