Otázka:

Narazil som na problém v skladbe obvodového plášťa v ktorom je z interiérovej strany pod omietkou inštalované stenové vykurovanie. Pretože skladba je komplikovanejšia a vychádza mi v nej kondenzácia (pri bežnom výpočte bez vykurovania) chcel by som započítať nejakým spôsobom aj stenové vykurovanie. Je to v prg. Teplo možné?

Otázka:

Počítám prostup tepla střešních bodových světlíků dle nově platné ČSN EN 1873 (5/2015), která v příloze D předepisuje postup pro výpočet součinitele prostupu tepla. Dříve se postupovalo dle ČSN EN ISO 10077-1,2 a světlíky se počítaly ve svislé poloze. Pro výpočty používám Váš software AREA 2011 (ne zcela, používám okrajové podmínky +20 °C a 0 °C).

Potíž byla mj. zejména u světlíků s podstavcem a tak vznikl rozsáhlý postup popsaný ve výše zmíněné normě. Zásadní změnou je, že se mají světlíky počítat ve vodorovné poloze. Nechtěla jsem tomu věřit a nevím, zda nedělám nějakou chybu, ale pro srovnání je zhoršení vlivem vodorovné polohy asi toto:

Jen samotná prosklená výplň s hodnotou Ug=1,1 ve svislé poloze má ve vodorovné poloze Ug=1,6-1,7 W/m2.K. Je to možné? To pak samozřejmě ovlivní i další konečné hodnoty. Toto nezanedbatelné zhoršení má na svědomí hlavně plynový prostor. Podle nové normy se zahrnují do plochy rámu také jeho boční strany, které jsou v kontaktu s vnějším prostředím. Ne úplně celé, dle geometrie rámu, ale ke zhoršení hodnoty dochází i zde. Okrajové podmínky, které se zadávají na detailu, také počítají s tokem tepla nahoru, čili další zhoršení, ale ne tak výrazné.

Až potud mají výpočty nějakou logiku. Potíž je v tom, že požadavek uvedený v ČSN 730540-2 …U ≤ 1,4 W/m2.K je na reálnou hodnotu poněkud přísný. Řekla bych, že byl přísný proto, že uvažoval vypočtenou nebo změřenou hodnotu ve svislé poloze, ve které vycházely světlíky naopak lépe, než ve skutečnosti.

Můžete mi prosím poradit? Chystají se nějaké změny v požadavcích ? Nebo jsem měla dále postupovat podle ČSN EN ISO 10077, kde je psáno, že výpočet se provádí pro svislou polohu?

Otázka:

Hodnotím detail návaznosti podlahy na zemině na obvodovou stěnu, která je založena mírně (na výšku cca 3 tvarovek) pod terénem. Skladba podlahy je celkem klasická:

- nášlapná vrstva + mazanina 50 mm

- PE folie

- EPS 150 mm

- asf. pás na podkladním betonu.

Klient požaduje výpočet roční bilance kondenzace v podlaze a v návaznosti na stěnu. Odkázal jsem ho na ČSN 730540-2, kde se píše, že se podlaha na terénu z hlediska roční bilance nehodnotí ("Požadavky podle 6.1.2 a 6.2 se uplatňují pro vnější i vnitřní konstrukce s výjimkou konstrukcí přilehlých k zemině..."), ale nepomohlo to.

Existuje nějaká možnost, jak skladbu rozumně vyhodnotit?

Otázka:

Jaký materiál mám přiřadit rámu okna (plastové-komorové) v programu AREA?

Otázka:

Jak mam v Aree zpracovat detail vodorovne vpusti na ploche strese prochazejici v tepelne izolaci? Jak bude vyresena "vzduchova dutina" v potrubi a jak budou nastavene okrajove podminky? (ve vodorovne vpusti bude asi jina teplota kdyz povede v tepelne izolaci nez na povrchu ploche strechy).