V dalším dílu retro občasníku se vrátíme k zadání jednotky Nilan VP 18 K.

Sice jsme se těmto jednotkám v minulosti již věnovali (rozcestník k těmto článkům najdete zde), ale protože výrobce dnes uvádí pro tyto jednotky nové údaje a protože se také zásadně rozšířily možnosti programu Energie 2025, nebude na škodu podívat se na tuto problematiku znovu a dříve publikované návody aktualizovat.

Soustředíme se na obvyklou situaci, tedy na využití jednotky na větrání se zimním dohřevem větracího vzduchu na 20 °C, na letní chlazení a na celoroční přípravu teplé vody s využitím odpadního tepla v letním období. Jednotka bude doplněna dalším zdrojem tepla na vytápění a na přípravu teplé vody.

V našem retro občasníku se tentokrát vracíme k zadání vlivu zvýšené vlhkosti materiálu na jeho součinitel tepelné vodivosti. Inspirací pro návrat k podobné otázce před cca patnácti lety byl následující dotaz:

Řeším sanaci stávající střechy, kdy je tepená izolace z EPS nasáklá vodou, vlhkost vychází na 241%. Není to překlep, u EPS je to za určitých podmínek možné.

Můžete mi prosím poradit jak to to zadat do TEPLA?  Našel jsem na blogu článek z 30.11.2009, kde jste podobné téma řešili, ale jak zadám do TEPLA takovýto extrém? Jaké maximum zadat do podmínek působení?

Mohl byste i třeba poradit jaké hodnoty zadat do druhé tabulky v teple do PODMINEK PŮSOBENÍ? Jedná se o EPS 150 tl. 60 mm.

Otázka:

Prosím o vysvětlení, jak se stanovuje účinnost sdílení a účinnost distribuce energie tištěná do tabulky G v protokolu k PENB v případě, když je zadáno více zón.

U jednozónových budov tam bývají zadané účinnosti, ale u vícezónových tam mám občas nějaké úplně jiné hodnoty.

Otázka:

Aktuálně provádím výpočet ENB v Energii 2025.2 a při výběru "smluvního profilu zóny: ubytovací zařízení - ubytovací prostory, pokoje" jsem si všiml, že na záložce větrání vychází průměrný tok větrání ve dvou měsících (březen, říjen) odlišně od ostatních.

Není to chyba v nastavení Energie?

Otázka:

Prosíme o stanovisko k zadávání podtlakového větrání v kombinaci s „časovým podílem provozu nuceného větrání v každé provozní hodině“ nižším než 100 %.

Zkusili jsme vypočítat potřebu tepla pro zónu s vlastním profilem se sníženými průtoky (10 % z celkového hodinového průtoku) a časovým podílem provozu nuceného větrání 100 %. Pro porovnání jsme vypočítali potřebu tepla pro profil s plnými průtoky (100 % z celkového hodinového průtoku) a časovým podílem provozu 10 %.

Čekali jsme obdobné výsledky, ale pro druhou situaci vyšla mnohem vyšší potřeba tepla na vytápění. Čím je to způsobeno?