Otázka:

Při zadání konstrukce podlahy a dále výpočet tepelných ztrát používám program od firmy Protech. Následně si vše exportuji do Energie pro výpočet PENB.

V Protechu se u podlahy na terénu vypočítá tzv. Uekv. Tato hodnota se mi ale nikam do Energie nepropíše, je to tak?

Pokud bych tedy chtěla u konstrukce zohlednit to, že je na terénu, musím použít činitel teplotní redukce. Pokud ho ale vyplním, tak pak nikde ve výpočtu PENB toto zohlednění nevidím.

Dělám tedy při výpočtu něco špatně?

Otázka:

Prosím o informaci, jakým způsobem se určuje hodnota „Váhový činitel regulace systému nuceného větrání“ uvedená v PENBu v části G.

Otázka:

Obracím se na Vás s dotazem ohledně přepočtu 2 roky starého PENB (z Energie 2023.2) dle aktuální novely vyhlášky (Energie 2025.4)

Klient chtěl nechat přepočítat PENB dle aktuální legislativy. Po úspěšném přepočtu ale krom předpokládaného snížení primární energie došlo i k relativně znatelným změnám v potřebě na vytápění a na chlazení, ale především se zásadně rozhodily všechny referenční dílčí dodané energie a tedy i energetické třídy.

Prosím o stručné vysvětlení, z čeho ty rozdíly plynou.

Otázka:

Potřeboval bych u jedné výrobní haly nasimulovat energetickou predikci, která se bude blížit skutečnosti. Takže bych tam potřeboval započítat stroje, jejich zisky a spotřebu elektrické energie.

Všechny informace mám. Co se týká zisků, tak na to jsem kolonku v programu našel, ale nevím kam zadat spotřebu energie strojů, tak aby mě ji program započítal i když chápu že tam není na tento typ spotřeby kolonka. Musel bych si pak leda dělat tabulku a tuto položku udělat manuálně.

V dalším dílu retro občasníku se vrátíme k zadání jednotky Nilan VP 18 K.

Sice jsme se těmto jednotkám v minulosti již věnovali (rozcestník k těmto článkům najdete zde), ale protože výrobce dnes uvádí pro tyto jednotky nové údaje a protože se také zásadně rozšířily možnosti programu Energie 2025, nebude na škodu podívat se na tuto problematiku znovu a dříve publikované návody aktualizovat.

Soustředíme se na obvyklou situaci, tedy na využití jednotky na větrání se zimním dohřevem větracího vzduchu na 20 °C, na letní chlazení a na celoroční přípravu teplé vody s využitím odpadního tepla v letním období. Jednotka bude doplněna dalším zdrojem tepla na vytápění a na přípravu teplé vody.